Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Právo

PRÁVNÍ PŘEHLED: Vláda je pro sdílená místa i spravedlivější dovolenou

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová foto:  Tomáš Krist, MAFRA

PRAHA - Nový rok s sebou již tradičně přináší řadu právních novinek. Změny se dotknou zejména oblasti sociálního zabezpečení, nastane ale také další vlna EET a pozor by si měli dát i ti, kteří se chystají stavět. Některé novinky například z oblasti pracovního práva jsou ale prozatím pouze ve fázi návrhu.
  7:00

V polovině prosince schválila vláda dlouho diskutovaný návrh novely zákoníku práce. Ta by měla zavést sdílená pracovní místa, navýšení odškodnění pozůstalým po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu, změnu výpočtu dovolené a také v doručování písemností. Návrh novely zamíří do parlamentu. Některé změny by mohly nastat už v polovině roku, jiné počítají s účinností až od ledna 2021.

Sdílená místa by podle Ministerstva práce a sociálních věcí, které návrh novely předkládalo, měla pomoci zejména rodinám s malými dětmi při slaďování rodinného a pracovního života.

„Sdílené pracovní místo je další způsob, jak můžeme podpořit rodiny. Výhodné to bude i pro zaměstnavatele, protože spokojenější zaměstnanci odvádějí svoji práci lépe,“ okomentovala opatření ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Sdílené pracovní místo umožní bez složité administrativní zátěže na jedno pracovní místo zařadit více zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem, kteří si pracovní dobu za předem dohodnutých podmínek rozvrhují sami,“ vysvětlil advokát PwC Legal Miloš Sochor.

Rozvržení pracovní doby ze strany zaměstnavatele je za současné úpravy přitom jedním z práv, které má. Zaměstnavatel má za povinnost vyrozumět zaměstnance s dvoutýdenním předstihem o rozvržení týdenní pracovní doby. K potřebám zaměstnanců musí přihlížet pouze v případě zaměstnanců pečujících o děti nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiných a též musí dbát na to, aby rozvržení nebylo v rozporu z hlediska bezpečné a zdraví neohrožující práce. V ostatních případech je zcela na jeho rozhodnutí, jakým způsobem rozvrhne pracovní dobu. Limitován je pouze maximální délkou směny, která nesmí přesáhnout dvanáct hodin.

V případě sdílených míst by zaměstnanci předkládali společný písemný rozvrh zaměstnanci, a to nejméně jeden týden před počátkem období, na něž je doba rozvržena. Pokud tak zaměstnanci neučiní, rozvrhne pracovní dobu zaměstnavatel.

Zastupování nepřítomného zaměstnance bude zaměstnavatel moci požadovat po jiném zaměstnanci pouze pokud s tím bude výslovně souhlasit nebo pokud dal k takovému zastupování souhlas v dohodě o sdílení pracovního místa.

Spravedlivější dovolená

Změna by se v případě schválení novely dotkla také výpočtu dovolené. Na místo odpracovaných dnů, by měl nárok vycházet z odpracovaných hodin, což by mělo vést k větší spravedlnosti. Za současné úpravy totiž nezáleží, zda zaměstnanec odpracuje v rámci jednoho dne dvě hodiny či deset. V případě, že zaměstnanec neodpracuje šedesát dnů u jednoho zaměstnavatele, nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, ale přísluší mu dovolená v délce 1/12 za každých dvacet jedna odpracovaných dnů. Zaměstnanec, který bude chodit do práce na dvě hodiny denně pět dní v týdnu, tak získá nárok na dvacet dnů dovolené za rok. Oproti tomu zaměstnanec, který odpracuje deset hodin během jediného dne, získá nárok pouze na tři a půl dne dovolené. Oba zaměstnanci přitom odpracují za rok stejný počet hodin.

Sdílená místa by mohla pomoci rodičům, říká k novele zákoníku práce Petr Hůrka

Změnit by se mělo také doručování písemností. Návrh vychází ze zkušeností, kdy nebývá úplně snadné doručit listiny zaměstnavateli, například za situace, kdy se zaměstnavatel nenachází na místě sídla zapsaného v některém z veřejných rejstříků. Návrh novely uvádí, že jestliže zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání, považuje se písemnost doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.

Zaměstnanec bude nově moci doručit písemnost také do datové schránky zaměstnavatele, pokud s tím bude zaměstnavatel souhlasit.

Další výraznou změnou, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, je změna výše finanční náhrady v případě úmrtí zaměstnance. V současné chvíli mají pozůstalí nárok na jednorázové odškodnění ve výši 240 tisíc korun. Nově by byla částka vázaná na výši průměrné mzdy. Finanční náhrada by činila její dvacetinásobek. Tedy výrazně více, než je tomu momentálně.

Novinky z oblasti práva sociálního zabezpečení si můžete přečíst zde. Novinky ohledně zákona o obchodních korporacích, další vlně EET a práva nemovitostí uveřejníme 3. 2.