KOMENTÁŘ: Nahradí stát vzniklé škody? |
Více než polovina z 80 expertů, kteří se této ankety zúčastnili, si myslí, že případné škody lze nahradit již podle stávajících zákonů. Proč případné? Oslovení odborníci se totiž neshodnou, zda vůbec v důsledku zákazů a příkazů lidem a firmám nějaká škoda vznikla. Úmysl státu totiž podle nich nesměřoval k tomu způsobit komukoli ztrátu na výdělku, nýbrž ovládnout pandemii omezením lidských kontaktů.
NE – odškodnění již probíhá
„Vláda si je dobře vědoma velkého zásahu nejen do hospodářství obecně, ale především do životů jednotlivých lidí, a proto přijala celý soubor podpůrných a kompenzačních opatření ke zmírnění následků pandemie,“ odůvodnil v této anketě své NE jeden z vládních poslanců, který je vzděláním právník.
Stejný názor jako on zastávají i dva opoziční poslanci, též právníci. „Zvláštní zákon by se přijímat neměl. Mělo by to proběhnout podle práva. Znalci by měli vládě zpracovat analýzu a ta by měla podnikatelům nabídnout odškodnění podle schématu výměnou za podpis narovnání,“ uvedl jeden z nich.
Narovnání představuje v právu způsob, jak lze mezi stranami – v tomto případě mezi státem a firmami – jednou provždy vyřešit práva, jež jsou mezi nimi sporná či pochybná. Při narovnání všechna tato „původní“ práva zanikají a jsou nahrazena „novými“, vzniklými z uzavřené dohody o narovnání. Zvolit tuto cestu znamená, že žádná ze stran nemůže v budoucnu po té druhé požadovat víc, než na čem se spolu dohodly v narovnání.
„Zodpovědný občan, ale i podnikatel se bude muset naučit žít s rezervou, která by ho zaopatřila na čtvrt až půl roku. Uměli to naši předci, tak se to naučíme i my. Nejde na jedné straně křičet, že stát nesmí do ničeho zasahovat, a druhým dechem chtít, aby v případě jakékoli krize vše sanoval a nejlépe sto až 120 procent stavu před krizí,“ odepsal LN druhý opoziční poslanec, proč i on hlasoval v Právním barometru NE.
S vyšší mocí je třeba počítat
„Mému dědečkovi zničila vyšší moc život dvakrát, a vždy totálně. Poprvé, když v roce 1938 opustil při zabírání Sudet nacisty Znojmo, kde zanechal svou krejčovskou dílnu i konfekční obchod. Podruhé, když mu vše, včetně šicího stroje, znárodnili komunisti. Věděl, že život je tvrdý a nespravedlivý. Ptám se, zda by mu vůbec přišlo na mysl dožadovat se od státu náhrad,“ odepsala LN jedna advokátka.
Stát by podle ní měl lidem, nikoli firmám, pomoci překonat okamžiky hmotné nouze, třeba zaručeným příjmem po nějaké překlenovací období. Stát ale podle ní není „dojná kráva“ a nikdo by se tak k němu neměl chovat.
Proč hlasuji „nevím“?
„Třeba protože si neumím představit, jak by takový zákon, jehož cílem by mělo být plošně odškodnit vzniklé újmy, měl vlastně vypadat,“ odepsal LN jeden z oslovených advokátů. S tím souhlasili i někteří další.
Jiní mají pochybnost, jestli by se měl přijímat zvláštní odškodňovací zákon právě jen kvůli pandemii koronaviru. „Obávám se ad hoc šitých zákonů. Jinak jde ale podle mne spíše o otázku ekonomickou než právní,“ zdůvodnil své „nevím“ oslovený státní zástupce.
ANO – odlehčilo by se soudům
„Speciální odškodňovací zákon by byl nejpřijatelnější pro hladký průběh soudních řízení i právní jistotu účastníků,“ myslí si soudce, který v anketě hlasoval pro jeho přijetí.
Souhlasí s ním i někteří oslovení advokáti. „Bylo by to pořád lepší než soudní spory,“ říkají.
