Pozor na ručně psané závěti, nespokojení dědicové je úspěšně napadají. Řešením jsou ty od notáře |
Na stát loni v tzv. odúmrti připadlo 2859 nemovitostí, z toho 2608 pozemků a 251 budov, bytů a dalších staveb. Šlo o majetek přesahující hodnotu 186 milionů korun. Státu připadly také cenné papíry v hodnotě téměř 12 milionů korun.
Lukrativní nemovitosti
Státu ale nepřipadne jen majetek, který nemá kdo zdědit. Například koncem loňského roku získal byt v Plzni, přestože jeho původní majitelka sepsala závěť, ve které byt odkázala své nejbližší příbuzné – neteři žijící v Německu. „Dědička však o dědictví, zejména o starosti s jeho vyřizováním, neměla zájem, a proto dědictví, byť bylo bez dluhů, odmítla,“ uvedl Radek Ležatka z oddělení komunikace ÚZSVM.
Když státu připadnou věci, které jsou ve špatném technickém či hygienickém stavu, nechá je úřad odborně zlikvidovat. Ostatní movité věci či nemovitosti nejprve nabízí organizačním složkám státu k převzetí. Loni na podzim například státu připadl byl v měšťanském domě u U bílé boty, který se nachází zhruba 50 metrů od pražské dominanty – Karlova mostu. Pokud státní instituce nebudou mít o nemovitost zájem, bude pravděpodobně nabídnut ve veřejné dražbě.
K některým odúmrtím, jak se majetek, který státu připadne v případě absence dědiců ze závěti i ze zákona, odborně nazývá, přijde stát i desítky let po smrti jejich původního majitele. To se stalo letos v létě, kdy ÚZSVM získal dva pozemky o výměře téměř osmi tisíc čtverečných metrů, přestože jejich vlastník zemřel už v roce 1980. „Až letos totiž vyšlo najevo, že muž je stále zapsán jako vlastník těchto pozemků, a proto soud vedl dodatečné dědické řízení,“ vysvětlil Ležatka. Vzhledem k tomu, že muž nezanechal závěť a nebyly zjištěni žádné osoby, které by mohly přicházet v úvahu jako dědicové, získal pozemky stát. Jejich prodej pak vynesl státní kase 1,3 milionu.
Prošlé koření a nové ponožky
Ne s každým majetkem, který státu připadne lze dál nakládat. Loni v květnu muselo být zlikvidováno přes sto kilo koření s prošlým datem spotřeby. Bez dědiců totiž zemřel muž, který jej prodával na veřejných akcích.
Nejčastějšími artikly, které stát získá jsou vedle nemovitostí auta, vybavení bytů, umělecké předměty, šperky či peníze. Často jsou pak likvidovány prošlé potraviny, množství časopisů a novin, staré oblečení, rozbitý nábytek a podobně.
Věci, které lze dál používat se snaží nejprve stát sám vytěžit. „Zachovalé vybavení domácností, elektroniku nebo vybavení pro sport předáváme dětským domovům, výchovným ústavům, státním lázním nebo nemocnicím,“ vysvětlil Ležatka. Například jedna z odúmrtí z Českých Budějovic zahřála řadu spoluobčanů. ÚZSVM totiž získal 193 párů ponožek. Ačkoliv byly ponožky, se kterými zesnulý obchodoval označeny soudem za bezcenné, a tedy určené k likvidaci, projevily o ně zájem hned dvě státní příspěvkové organizace – Výchovný ústav a dětský domov se školou Kostomlaty pod Milešovkou a léčebné lázně Kynžvart.
Stát ovšem nedědí jen majetky, stejně jako na jakéhokoli jiného dědice na něj spadnou i dluhy zesnulého. Například na Plzeňsku převzal ÚZSVM za zemřelého dluhy převyšující milion korun, které vázly zástavním právem na nemovitosti. Po jejím prodeji pak do státního rozpočtu přibylo přes sto tisíc korun. Vedle dluhů musí stát v případě, že nejsou žádní dědicové, zaplatit zesnulému také pohřeb či zaplatit poplatky v nemocnicích a podobně.
K notáři na Dušičky
Počet odúmrtí se rok od roku snižuje. To může vysvětlovat i skutečnost, že za posledních pět let setrvale roste počet lidí, kteří u notáře sepíší závěť. Jen do listopadu pořídilo v notářských kancelářích poslední vůli 22 tisíc osob.
„Nejvíce je lidé sepisují v období kolem Dušiček. Během času Vánoc a zimy obecně je počet pořízených závětí mírně nadprůměrná. Nejméně závětí pak sepisujeme v létě,“ uvedl Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. Notář si za sepis závěti účtuje 1500 korun, její zanesení do Centrální evidence závětí pak stojí tři sta.
Závěť lze sepsat i bez přítomnosti notáře. Zákon myslí na několik variant – beze svědků ji může sepsat ten, kdo ji napíše vlastní rukou a podepíše. Pokud je závěť sepsaná třeba na počítači, musí ji zůstavitel vlastnoručně podepsat a zároveň musí obsahovat podpis dvou současně přítomných svědků, před kterými pořizovatel závěti výslovně prohlásí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
Notářský zápis psaný na stroji bylo dokonalé literární dílo, říká Martin Foukal |
Notáři však varují, že v souvislosti s vlastnoručním pořizováním závěti mohou nastat nepříjemná překvapení. Občanský zákoník totiž rozšířil možnosti podmiňování dědictví, které se pořizovatelé závětí naučili poměrně rychle využívat. Typickou podmínkou je dokončení studií na vysoké škole nebo uzavření sňatku. Právě v souvislosti s podmínkami dělají lidé, kteří nekonzultují sepsání poslední vůle s notářem, často chyby.
„Nestanovují, co má být s majetkem do splnění podmínky, tedy kdo se o něj bude starat a třeba i hradit související poplatky či údržbu, nebo do kdy musí být podmínka splněna. A taková chyba, ale někdy i formalita, znamenají, že poslední vůle se součástí pozůstalostního řízení stát nemůže nebo že dědictví podle takové závěti má jiný výsledek, než který zůstavitel zamýšlel,“ uvedl Neubauer. Závěť pořízená doma se ale také vůbec nemusí najít.
