Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Právo

,Připravujeme rodiny na problémy při předávání firmy.‘ Další generaci ale firma často nepřežije

Advokát Bořivoj Líbal (vlevo) a profesor VŠE Jiří Hnilica. foto:  Dan Materna, MAFRA

Rozhovor
PRAHA - „Vyrovnané vztahy jsou základem úspěchu. Naprosto klíčové je, aby si rodina vyjasnila, co pro ní firma znamená,” říká prof. Jiří Hlinica s advokátem Bořivojem Líbalem u příležitosti pořádání konference „Rodinná rada jako nástroj konkurenceschopnosti“, na které spolupracuje VŠE s mezinárodní advokátní kanceláří Noerr. Cílem konference je propojit úspěšné rodinné firmy z regionu CEE s českými rodinnými podniky.
  7:00

Rodinné firmy se dočkají ‚glejtu‘. Mohly by snáz získat dotace nebo daňové úlevy

LN: Z jakého podnětu vzniklo na podnikohospodářské fakultě VŠE Centrum pro rodinné firmy? Jaká byla vize?
JH: Už zhruba pět let se v médiích hojně hovoří o nástupnictví. Nastala totiž perioda, kdy si majitelé firem uvědomují, že tady nebudou věčně a že jim děti dorostly do věku, kdy mohou firmu převzít. Také v Česku význam rodinných firem narůstá, ve světě je to asi 60-70 procent trhu, takže jde o velmi ekonomicky významný segment. Řízení rodinné firmy se ale od řízení jiné korporace v mnoha ohledech liší, ale problémy s tím spojené se dají poměrně dobře předvídat a lze se na ně dopředu připravit. Problémů, které vznikají je obrovská řada, třeba v rodině Gucci se kvůli tomu i postříleli. Chceme podpořit přežití rodinných firem, takže jsme v roce 2016 založily na VŠE Centrum pro rodinné firmy, které na kvalitních západních zahraničních univerzitách fungují už od 80. let. Na „východě“ jsme byli úplně první, rok po nás pak vzniklo na univerzitě v Budapešti.

LN: Jaké jsou ty největší rozdíly mezi řízením korporace a rodinné firmy?
JH: Mám rád hlášku „Jsem dobrý táta, ale špatný šéf“. Rodinné vztahy se v byznysu velmi často zanedbávají. Podobně jako má firma svojí strategii, tak musí mít svojí strategii rodina, musí si vyjasnit, jak bude s firmou pracovat, co jí bude dávat a co očekávat, že si z ní vezme, kdo ve firmě bude pracovat, a jak vypořádat dědictví, protože se velmi často jedná o rozsáhlé majetky.

LN: Institut rodinného závodu upravil občanský zákoník z roku 2012, upravuje vztahy rodinných příslušníků, kteří pracují v rodinné firmě, ale nemají konkrétní smluvní úpravu. Vnímáte, že zde tato úprava chyběla? A proč je v praxi důležité, že je rodinný závod zakotven v kodexu?  
BL: S aplikací oněch 7 paragrafů upravující institut rodinného závodu jsme se zatím, popravdě, nesetkali. Dosud taková situace či potřeba ze strany klientů nenastala. Čas teprve ukáže, zda si tyto paragrafy najdou své četné adresáty. Osobně si myslím, že každá úprava, která upravuje rodinné firmy a usnadňuje jejich spravedlivé fungování je vítána. Jsou zde další oblasti, které by si úpravu jistě také zasloužili, třeba jako důkladnější úprava svěřenských fondů či specifická úprava rodinných nadací.

LN: V čem je pro právníka specifická práce pro klienty, kteří vlastní rodinné firmy?
BL: Nejčastěji jim pomáháme s běžnou agendou obchodního charakteru, ale mezi nejtypičtější práce u rodinných firem patří rozvoj a implementace optimalizované korporátní struktury a zásad řízení společnosti, dále reorganizace společnosti související s předání další generaci s cílem zajistit rozdělení vlivu jednotlivých rodinných příslušníků. Snažíme se rodiny připravit na nejpravděpodobnější problémy na cestě při předávání rodinné firmy či při zapojování budoucích dědiců do fungování firmy. Je to specifické v tom, že do jednání je zapojen sentiment, na rozdíl od velkých korporací, kde jde především o zisk. Majitelé rodinných firem mají zpravidla dvě přání, která chtějí zkombinovat, ale které často jdou proti sobě, a to aby podnik dále úspěšně fungoval a aby v jeho čele stály děti.

LN: Jaké jsou nejčastější problémy při předávání rodinné firmy?
BL: První problém může být v tom, zda potomek chce skutečně pokračovat v podnikání, nebo se pouze chce zavděčit rodičům či to bere jako nejméně náročný start kariéry, kdy ještě nic lepšího nenašel.

Další problém, kterého se klienti bojí jsou životní partneři dětí, kterým je podnik předáván. Často se při nastavování podnikových struktur zapracovává přání majitele, aby majetek zůstal zabezpečen uvnitř rodiny, aby minimálně po nějakou dobu nemohlo dojít k jeho narušení ze strany partnera nástupce.

JH: Nejdůležitější je pocit spravedlnosti. Jde o to, nastavit ve firmě nejdříve pravidla a procesy a podle nich pak postupovat, když je třeba. I když se ne všem potomkům musí líbit důsledek pravidel, je vnímám alespoň postup vedoucí k daným důsledkům jako spravedlivý.

BL: Rodina se musí rozhodnout jakým způsobem budoucí dědictví rozdělí, a to jak majetkově, tak i z pohledů vlivu na řízení rodinného podniku. Často to bývá tak, že některé z dětí dostanou třeba likvidní část dědictví, ale někdo dostane firmu, která tak likvidní není a je s tím spoustu práce. Peníze, které firma vydělá, a které odpovídají vyplacenému podílu prvního dědice, se tak druhému dědici mohou vrátit až za mnoho let, a to v případě, že uspěje.

LN: Kolik majitelů firem jsou tak osvícení, že nástupnictví řeší dopředu s právníky? Nenechává to spíš většina majitelů firem „vyhnít“?
JH: Velmi málo, řekl bych možná čtvrtina rodinných firem. Blízka budoucnost je přitom tlačí k tomu, aby to řešili, ale sednout si společně ke stolu a začít se o tom bavit v emočně bezpečné atmosféře, kde jsou nějaká pravidla komunikace, aby se nepohádali a aby to přispívalo k tomu, že bude fungovat firma i rodina, je mnohdy velmi náročné. To jsou právě ty dovednosti, které je potřeba se učit.

BL: Některé mezinárodní statistiky, které odhadují kolik procent firem přežije další generaci, nemluví v lichotivých číslech, přechod na nástupnickou generaci přežije asi jen jedna třetina firem, na třetí generaci je to 13%, na čtvrtou generaci 4% a na pátou 1%.

LN: A co institut svěřenského fondu – institutu bez právní osobnosti, která nemá majitele. I to je v českém právu relativní novinkou, která ale není závislá na generačním předání podniku? Využívají rodinné firmy tohoto institutu? Případně proč není na tyto případy ideální?
JH: Spíš ne. Jde totiž o ochranu a zabezpečení majetku, než že by to vedlo k tomu, že by se tím rodinný byznys nějak dál rozvíjel.

BL: Svěřenský fond se často používá na držbu a ochranu majetku zejména pokud není možnost jak zajistit spravedlivé předání či rozdělení, nebo z povahy věci majetek nejde rozdělit.

LN: Vztahy mezi rodinnými příslušníky se kvůli nástupnictví v rodinném byznysu mohou pokřivit, ale i nenávratně rozvrátit. Věnujete se v rámci Centra pro rodinné vztahy i tomuto aspektu?
JH: Ano, vyrovnané vztahy jsou základem úspěchu. Naprosto klíčové je, aby si rodina vyjasnila, co pro ní firma znamená, aby vznikla sdílená vize jejich podnikatelského projektu. Ideální situace je, když každý člen rodiny může nějak přispět, protože ne každý musí být další CEO. Je řada způsobů, jak se do chodu firmy zapojit – třeba do marketingu nebo do výroby. Správně by měly být také nastavena výkonnostní kritéria ve firmě, která platí nejen pro ostatní zaměstnance, ale zejména pro členy rodiny. Pokud je ale pak potomek neplní, je potřeba to řešit stejně jako u jakéhokoliv jiného zaměstnance.

BL: Často se stává, že potomek na to bohužel nemá vlohy, nebo ani nechce být šéfem firmy. V takových případech se často na pozici šéfa najímá externí profesionál, jehož pozice však nebývá lehká a je proto třeba věnovat velkou péči nejen jeho výběru, ale i zakotvení pravidel fungování vůči ostatním členům rodiny zúčastněných na rodinném podnikání a vice versa.

Bořivoj Líbal (37) je spoluřídícím partnerem mezinárodní advokátní kanceláře Noerr v Praze a zároveň vedoucí sekce Rodinných firem & privátní klientely. Bořivoj vystudoval práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Kromě toho studoval právo na univerzitě v Lisabonu. Je rozhodcem u Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze a předsedou Česko-portugalské obchodní komory.  

Jiří Hnilica (43) je prorektorem pro mezinárodní vztahy Vysoké školy ekonomické v Praze, zakladatelem a vedoucím Centra pro rodinné firma na VŠE. Mezi jeho odborné specializace patří rodinné podnikání, strategie a správa společností. Jiří Hnilica strávil 5 měsíců na University of Aarhus (Dánsko), 4 měsíce na University of Denver (USA) a několik let byl hostujícím profesorem na Bocconi University v Itálii. Je členem organizace Family Firm Institute a držitelem Advanced Certificate in Family Business Advising.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!