16. května 2019 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Revoluce v trestním právu. Zvýší se hranice u krádeže z pěti tisíc na deset?

Hranice škody pro trestný čin krádeže by se mohla zvednout. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hranice škody pro trestný čin krádeže by se mohla zvednout. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny

PRAHA Krádež věci v hodnotě pěti tisíc korun, která se stala před sedmnácti lety, se rovná dnešní krádeži věci v hodnotě deseti tisíc korun. Poslanecký návrh novely trestního zákoníku zdvojnásobuje hranici škody, podle které se určuje, zda se stal trestný čin nebo jde o méně závažný přestupek. Pevná hranice takzvané nikoli nepatrné škody byla na pět tisíc korun stanovena v roce 2002. Podle poslanců musí ale zákon reagovat na růst inflace, jež se od té doby zvýšila o více než 30 procent. Pokud úprava projde, budou skutek se škodou do 10 tisíc šetřit místo soudů přestupkové orgány obcí.

„Ročně by se to týkalo zhruba tří až pěti tisíců případů, které by navíc musely dohromady všechny obce řešit. Pro jednu obec by znamenalo růst počtu kauz průměrně o 50 případů. Byť je jich ve skutečnosti více, jsou ale ve většině případů spáchány neznámým pachatelem,“ vysvětlila LN Helena Válková, poslankyně (ANO) a profesorka trestního práva, která za návrhem stojí. Obce se tak podle ní enormního nárůstu přestupkové agendy bát nemusí.

Společenská otázka

Na dvojnásobek mají vyrůst i všechny další hranice škody v trestním zákoníku. Například značná škoda se z půl milionu zvýší na rovný milion. Pevně stanovené částky jsou rozhodující pro kvalifikaci trestné činnosti a stanovení výše trestu.

Návrh novely předložila skupina poslanců napříč politickým spektrem. Zákon tak má předpoklady, aby sněmovnou hladce prošel. Větší diskuse se ale čeká právě kvůli zvýšení hranice nepatrné škody. „Pro mě je jediným dilematem to, zda nezachovat hranici pro určení, že jde o trestný čin, ve stávající výši. Pět tisíc korun je přece stále pro mnoho lidí hodně peněz. Je to mimochodem víc než třetina minimální mzdy. Je možné, že toto řešení by vyvolalo u lidí pocit nespravedlnosti,“ řekl LN poslanec Jan Chvojka (ČSSD), jeden z předkladatelů novely.

Pro právníky z praxe jsou ale důležitější ostatní hranice škod. Podle Lukáše Duffka z advokátní kanceláře Rowan legal třeba škoda velkého rozsahu, určená nyní na pět milionů, nereflektuje společenskou škodlivost trestné činnosti. „Nad uvedenou hranici, zejména v hospodářské trestné činnosti, spadá téměř každé jednání, zvláště pokud se týká trestných činů zakázkových. Považuji to za nepřiměřeně přísné, pokud uvážíme, že u kvalifikovaných skutkových podstat, jež tyto zvýšené hranice škody zohledňují, postačí zavinění z nedbalosti,“ řekl Duffek.

Uleví se věznicím

Novela obsahuje i významnou změnu podmínek podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Podle dosavadní úpravy může soud podmíněně propustit odsouzeného, který si již odpykal třetinu uloženého trestu, ve vězení se choval vzorně a lze očekávat, že povede řádný život.

To se však nevztahuje na osoby odsouzené pro zvlášť závažné zločiny - úmyslné trestný činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně deset let. Takoví vězni mohou dnes o propuštění požádat až po delší době. A to by se mělo změnit.

„Kapacity věznic jsou přeplněné a ve většině těchto případů jde o dlouhé tresty. Nevidíme důvod proč bychom u prvotrestaných nemohli zkusit po určité době zhodnotit jejich situaci, pokud prokáže, že se napravil,“ vysvětlila Válková. Žádostem ale soud pochopitelně vyhovět nemusí.

U vymezených trestných činů jako jsou vraždy, těžké ublížení na zdraví, pohlavní zneužití, vydírání a podobně, má zůstat možnost podmíněného propuštění až po dvou třetinách výkonu trestu.

Naděje pro trestané firmy

Změny se dotknou i zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO). Zavádí se podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek či přijímání dotací. Upravena je i otázka zahlazení odsouzení.

„Účelem je snaha přiblížení se k trestnímu řízení s fyzickými osobami. Lhůty pro zahlazení odsouzení byly u právnických osob nesmyslně dlouhé - až třicetileté. Negativní důsledky pak firma nese i desítky let poté, co k trestnému činu došlo, byť se na chodu společnosti už nepodílí žádná fyzická osoba, které bylo trestné jednání přičítáno,“ řekl Marek Benda (ODS), předseda ústavně právního výboru sněmovny, jež je členem skupiny předkladatelů.

Důsledků úpravy se ale obávají odborníci z praxe. „Došlo by tím k faktickému vyloučení postihu právnické osoby za recidivu. Sníží se motivace právnických osob skutečně přijmout efektivní preventivní opatření a nastavit řádnou compliance kulturu ve společnosti,“ varuje Jitka Logesová, advokátka z kanceláře Wolf Theiss.

Logesová, která v rámci Nejvyššího státního zastupitelství vypracovala metodiku k TOPO, se obává, že by novelou byly právnické osoby zvýhodněny před fyzickými osobami.