28. března 2019 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

,Revoluční změna.‘ Jourová navrhuje zrychlit vydávání e-důkazů

Věra Jourová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věra Jourová | foto: Reuters

PRAHA Odpadne administrativa zdržující poskytování důkazů mezi evropskými státy. Jedná se také s USA

Vyšetřování trestné činnosti se čím dál častěji opírá o elektronické důkazy. Zločinci při páchání trestné činnosti v digitální éře používají špičkové komunikační technologie, které ovšem často překračují hranice členských států Evropské unie (EU). Vydávání elektronických důkazů se kvůli tomu v současné době může protáhnout i na měsíce. Česká eurokomisařka Věra Jourová stojí za legislativní úpravou, která si klade za cíl zrychlit proces vydávání elektronických důkazů až na dny. Nařízení musí ale ještě projednat Evropský parlament.

V trestním řízení může jako důkaz sloužit cokoliv, co přispěje k objasnění věci. Využity tak mohou být i důkazy získané z elektronických důkazních prostředků. Řada jich je ale uložena na online úložištích, takzvaných cloudech. Mezi nejznámější patří například Dropbox či Google Disk. Servery, na nichž je cloud uložen, respektive data na něm, se však mohou nacházet po celém světě. Právě delokalizace dat a skutečnost, že provozovatel cloudové služby je většinou usídlen mimo naše území, činí ze zajišťování takových důkazů velmi náročnou, ne-li nemožnou disciplínu.

„Trestná činnost se v digitální éře nedá vyšetřovat podle stávajících pravidel. Proto jsem navrhla, aby mohl prokurátor napřímo zažádat o vydání elektronických důkazů konkrétní společnost, která data spravuje,“ vysvětlila LN Jourová jádro evropské legislativy. Doposavad platí, že k obsahu dat mohou vyšetřující orgány přistupovat až na základě předchozího povolení soudce, nebo pokud s postupem souhlasí ten, do jehož práv a svobod je tím zasahováno. „Jde o revoluční změnu, která zásadně zprůchodní a zrychlí trestněprávní řízení,“ dodala eurokomisařka.

Vydávání e-důkazů by mohlo být rychlejší.

Byrokratický paradox

Elektronický důkaz je totiž potřeba získat co nejrychleji. „Určitá specifičnost elektronických důkazů spočívá v jejich dočasnosti, respektive omezené době, po kterou jsou poskytovateli internetových služeb uchovávány. Pokud tedy tyto důkazy nejsou opatřeny v relativně krátkém čase, hrozí jejich ztráta,“ vysvětlil Ondřej Šťastný, tiskový mluvčí a člen výkonného výboru Unie státních zástupců. Nařízení o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům je podle něj motivováno snahou zjednodušit, zrychlit a celkově zefektivnit obstarávání elektronických důkazů, a proto jde o krok správným směrem.

Návrh se zamlouvá i Radimu Polčákovi, vedoucímu Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Vedle toho, že se odbourá zbytečná administrativa, to má i jiný zajímavý efekt - některé členské státy včetně České republiky totiž zjišťují, že mají v porovnání s jinými státy (třeba Německem) zastaralou procesní úpravu a snaží se to napravit. Jde o to, že těžkopádná národní procesní úprava může vést k paradoxu, kdy bude byrokraticky jednodušší dostat se k datům od českého poskytovatele služby informační společnosti pro německého státního zástupce, než se k nim může dostat český státní zástupce, “ upozornil Polčák.

Zvláštní kapitolu podle něj tvoří data z míst mimo EU. „V těchto případech se nyní používají různé krkolomné procesní postupy a nově by to mělo být mnohem jednodušší. Provideři usazení mimo EU si navíc nebudou moci svévolně diktovat podmínky, za kterých data předají, ale budou pro to jednotná pravidla,“ dodal Polčák.

Pojistka států

Nejběžnějším způsobem, kterým státní zástupci získávají důkazy z ciziny, je podání žádosti o právní pomoc, případně evropský vyšetřovací příkaz v rámci EU, kterým se obrací na příslušné státní orgány jiného státu. „Rychlost získání takového důkazu z ciziny se výrazně liší stát od státu,“ uvedl Petr Malý, tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti podávalo také NSZ k návrhu stanovisko.

„Ministerstvo tuto úpravu obecně podporuje, ačkoliv měla ČR spolu s dalšími členskými státy v jistých ohledech jiné představy o tom, jak by měl být systém nastaven,“ řekl Vladimír Řepka, tiskový mluvčí resortu spravedlnosti.

Oproti původnímu návrhu totiž nakonec státy „osmadvacítky“ schválili návrh v podobě, kdy stát, ve kterém sídlí zástupce subjektu disponujícího s důkazy, má možnost jejich poskytnutí za určitých podmínek odmítnout. „Proces získávání důkazů v přípravném trestním řízení v České republice podléhá dozoru státního zástupce. Nejvyšší státní zastupitelství tedy podporovalo, aby souběžně s vyžádáním e-důkazů přímo od zahraničních subjektů byl možný i justiční přezkum tohoto postupu,“ vysvětlil Malý.

Reciprocita s USA

Předpis tak čeká na schválení Evropským parlamentem. Další jednání do budoucna proběhnou také za oceánem. „Zároveň jednáme se zástupci Spojených států, kde platí tzv. Cloud Act, jež Američanům umožňuje říci si u zahraničních států i členů EU o vydání elektronických důkazů. Chceme, aby to bylo možné i recipročně,“ uvedla Jourová, jež o problematice již jednala s Jeffem Sessionsem, bývalým Americkým ministrem spravedlnosti. V polovině dubna o tom má hovořit s jeho nástupcem William Barrem.

„Vítáme, že by do budoucna měla být sjednána smlouva s USA, která by zefektivnila současnou spolupráci s ohledem na přeshraniční přístup k elektronickým důkazům. Cloud Act uzavření obdobné smlouvy přímo předpokládá,“ uvedl Řepka.

Kateřina Kolářová

Autor

Kateřina KolářováKaterina.Kolarova@lidovky.czČlánky