22. listopadu 2018 6:30 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Rozmachu kyberzločinu přispívá mýtus, že jde o anonymní území

Tomáš Řepka se svou bývalou manželkou Vlaďkou Erbovou | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Řepka se svou bývalou manželkou Vlaďkou Erbovou | foto: ČTK

PRAHA Soud poslal za kyberšikanu známého fotbalistu na půl roku do vězení. Podobné kauzy jsou čím dál častější.

Do soudní síně vstupují s jinými pocity než kterýkoliv jiný běžný člověk. Místo decentního oblečení volí výraznější modely. Nechtějí totiž zklamat svoje publikum – fotografy, redaktory bulvárních médií, ale hlavně své followery na sociálních sítích. Celebrity na síti svým fanouškům odhalují své soukromí, ale sdílí třeba i celý průběh svého soudního sporu. Jejich kauzy se nejčastěji týkají sporů s bulvárními plátky.

Poslední mediálně výrazný případ „soudu s celebritou“ však upozornil na krajně nebezpečnou trestnou činnost, která kvůli internetu a sociálním sítím nabývá v posledních letech strmého rozkvětu – na kyberšikanu.

Sprostý faul

Brněnský městský soud potrestal koncem srpna bývalého elitního fotbalistu Tomáše Řepku a jeho partnerku, moderátorku a influencerku Kateřinu Kristelovou, za kyberútok na sportovcovu bývalou manželku, modelku Vlaďku Erbovou. Milenecká dvojice zveřejnila na internetu inzerát, nabízející erotické služby. K jeho textu připojili fotografii Erbové a její soukromé telefonní číslo.

Několik hodin poté, co modelka obdržela první telefonáty od zájemců o inzerované služby, podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Krátce nato vyšetřovatelé zjistili, že za inzerátem stojí otec jejího dítěte se svojí současnou přítelkyní. V bance totiž dvojici zachytila kamera, jak za zveřejnění inzerátu platí poplatek.

Zatím nepravomocný rozsudek poslal fotbalového obránce, který oblékal i dres elitního anglického a italského klubu, na půl roku do vězení. Řepkovi přitížily trestní prohřešky z minulosti. Kristelová dostala od soudu pokutu 50 tisíc korun. Dvojice již avizovala, že se proti rozhodnutí hodlá bránit. A sociální sítě dál plní nelichotivými výroky na adresu Erbové.

Kauza připomněla trend přesunu kriminality do online prostředí. Rozmachu přispívá i častý mýtus, že jde o anonymní území, které je mimo právní rámec. Pachatelé často spoléhají na to, že si je spravedlnost v kyberprostoru nenajde. Z pohledu právních předpisů ale nehraje roli, zda k aktivitám dochází ve skutečném nebo virtuálním prostředí. Veškerá činnost zanechá stopy.

„V trestních řízeních se aktivita uživatele identifikuje pomocí řady důkazů, jako je IP adresa, data od poskytovatelů služeb připojení k internetu nebo od poskytovatelů služeb, jako je email,“ vysvětlil Zdeněk Kučera z pražské advokátní kanceláře Kinstellar.

Stopy zanechá každý

Existují sice anonymizační technologie, jež aktivitu znepřehlední, nevymažou ji však úplně. Policejní mluvčí Ivana Nguyenová LN potvrdila, že kriminalisté mají s vyšetřováním kyberšikany velké zkušenosti. „Nejčastěji jde o zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů či SMS zpráv. Extrémně nebezpečná je varianta vytváření stránek a blogů urážejících ostatní, pokud tyto osoby spojí s nějakou velmi ponižující situací, protože se informace dostanou obrovskému množství lidí a nejde to vzít zpět, to vše mnohonásobně zvyšuje utrpení a trauma oběti,“ uvedla.

Rozvoj kyberkriminality a trestných činů páchaných na sociálních sítích zpestřuje i soudní judikaturu. Nejvyšší soud například řešil i případ sourozenců, kdy mladý muž neoprávněně vstoupil do profilu své sestry na sociální síť Facebook. Změnil její profilovou fotografii a rozeslal víc než stovce dalších uživatelů, kteří byli evidováni jako přátelé poškozené, soukromé zprávy. Za to byl muž již první soudní instancí odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na tři měsíce.

Podle statistik klesá obecná kriminalita na úkor růstu kyberkriminality. „Internet představuje výrazně demokratizační prostředí, které by mělo zvýšit míru lidských práv a občanských svobod. Namísto toho jsme však na internetu svědky záplavy nenávistných projevů, jež jsou publikovány zejména v internetových diskusích. Odráží to pouze to, že kyberprostor je ještě stále nové sociální prostředí, v němž se ještě nevytvořila všeobecně akceptovatelná pravidla chování,“ konstatuje odborník na mediální právo Aleš Rozehnal.

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na Lidovky.cz