Středa 8. dubna 2020svátek má Ema 3 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Ústavní soudci dočasně nedostávají nové případy. Všechny vyřizuje Pavel Šámal

Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu a profesor trestního práva. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu a profesor trestního práva. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

PRAHA Jmenování Pavla Šámala (66) ústavním soudcem je pro advokáty, kteří v těchto dnech dokončují práce na ústavní stížnosti, příležitostí k taktizování. Odesláním stížnosti o týden či dva později totiž mohou ovlivnit, aby ji jako soudce zpravodaj nevyřizoval Pavel Šámal, a nehlasovali o ní ani soudci Josef Fiala a Jan Filip, kteří s ním zasedají v jednom senátu.

Dokud nebude mít Šámal na stole tolik stížností, co zbývajících čtrnáct soudců, budou všechny končit právě u něj a ostatní soudci po tu dobu žádné nové nedostanou.

Nováčci u Ústavního soudu nikdy nezačínají s čistým stolem

Bezprostředně po jmenování každého nového ústavního soudce mění předseda Ústavního soudu rozvrh práce, tedy klíč, podle něhož se ústavním soudcům přidělují jednotlivé případy. Železným pravidlem bývá, že všechny nově napadlé kauzy dostává pouze nově jmenovaný soudce, a to až do okamžiku, dokud se v počtu nevyřízených případů nevyrovná zbývajícím soudcům. Pak už jsou nově obdržené stížnosti i plenární případy znovu přidělovány všem soudcům.

„Nevyřízených individuálních ústavních stížností připadá na soudce zhruba okolo dvaadevadesáti a plenárních věcí mezi dvěma až třemi,“ uvedl pro Lidové noviny předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. A právě tolik nových případů by měl soudce Šámal do začátku obdržet. Podle statistiky, kterou Ústavní soud aktuálně zveřejnil na svém webu, u něj stěžovatelé loni podali 4 172 stížností. To znamená mezi jedenácti a dvanácti denně, včetně sobot a nedělí. Počtu dvaadevadesáti vyřizovaných stížností by tak Šámal mohl dosáhnout už za osm dní, co budou všechny stížnosti napadat pouze jemu.

Nejvíce nově napadlých stížností tímto způsobem jako čerstvě jmenovaní ústavní soudci obdrželi Tomáš Lichovník, David Uhlíř a Jaromír Jirsa, kteří se ústavními soudci stali v letech 2014 a 2015. V okamžik příchodu na Ústavní soud začalo každému z nich nepřetržitě napadat sto sedmdesát nových stížností. Ostatní soudci po tu dobu žádné nové nedostávali.

Na vyřizování bezmála stovky nových případů, které od minulého týdne napadají na jeho stůl, nebude Šámal sám. Každý ústavní soudce má nárok na tři asistenty s právnickým vzděláním, kteří mu s celou agendou pomáhají. Může jich mít i víc. Rozdělit ale mezi ně může jen tolik peněz, kolik připadá na tři plné asistentské úvazky. Ze seznamu asistentů dostupného na webu Ústavního soudu vyplývá, že jich dnes ústavní soudci mají mezi třemi až pěti. Zákon o Ústavním soudu ani jeho vnitřní předpisy jim neukládají vybírat asistenty v konkurzu. Třeba Jaromír Jirsa tak ale v minulosti učinil.

Šámalovi asistenti nebyli do uzávěrky tohoto článku známi. Není vyloučeno, že by se jedním z nich, třeba dočasně, mohl stát bývalý ústavní soudce Vladimír Kůrka (2005 - 2015). Na Nejvyšším soudě patřil mezi Šámalovy nejbližší spolupracovníky. Od ledna 2016 do prosince 2018 tam vedl občanskoprávní a obchodní kolegium. Předsedal tedy všem soudcům, kteří u Nejvyššího soudu rozhodují civilní případy. Dnes u Ústavního soudu působí jako poradce předsedy Pavla Rychetského. Šámal, specialista na trestní právo, by tak v Kůrkovi našel nejen oporu pro pomoc s ústavními stížnostmi týkajícími se civilních případů, ale také praktika, co se vyzná v řízení před Ústavním soudem.

Profesorský senát: Fiala, Filip, Šámal

Co Pavla Šámala v prvních dnech na Ústavním soudu čeká? „Stejná práce, která nás tu všechny kvantitativně i mentálně zatěžuje nejvíc. To znamená řešení individuálních ústavních stížností. Na soudci zpravodaji je, aby zjistil, zda v dané kauze došlo k porušení ústavou zaručených práv stěžovatele. Může zjistit, že sice došlo k nezákonnému postupu, ale hranice mezi pouhou nezákonností a tím, že dosáhla úrovně protiústavnosti, je u každého soudce nastavená trochu jinak. A to nejtěžší, co na každého příchozího ústavního soudce čeká, je, že musí přinejmenším tu svou hranici srovnat se zbývajícími dvěma členy senátu,“ přibližuje Pavel Rychetský.

Zbývajícími členy senátu, do něhož Pavel Šámal minulý čtvrtek nastoupil, jsou profesoři práv Josef Fiala a Jan Filip. Fiala se celoživotně specializuje na občanské právo. Filip na ústavní. Právě s nimi bude muset Šámal, Rychetského slovy, srovnat svou představu o hranici, kdy se jedná ještě o pouhou nezákonnost, a kdy již o protiústavnost.

Tři profesoři práv v jednom senátu budou stížnosti téměř jistě posuzovat přece jen o něco více z teoretických hledisek než ostatní ústavní soudci. Tento a příští rok, kdy spolu budou v tomto složení zasedat, se ukáže, zda taková koncentrace vrcholných akademiků nezpůsobí, že by jejich senát upřednostňoval právní teorii před praxí. Přesvědčit alespoň dva ze tří profesorů o porušení základních práv může být pro advokáty těžší než s toutéž argumentací uspět u ústavních soudců, zaměřených více prakticky. Ve II. senátu spolu například po celý letošní a příští rok zasedají Kateřina Šimáčková, Ludvík David a David Uhlíř. Ti všichni prošli advokacií. Z jejich nálezů je zřejmé, že problémy stěžovatelů umí nahlížet okem praktického advokáta a mívají pochopení pro běžného stěžovatele.

ústavní soud

„Podle zákona o Ústavním soudu vydávám každý rok rozvrh práce a neinformovaný čtenář by se mohl domnívat, že senáty mohu sestavit tak, abych jejich složení namíchal z praktiků, akademiků a podobně. Realita je ale jiná. Tím, kdo sestavuje senáty, je vlastně prezident republiky. Nemohu změnit rozvrh práce jen kvůli tomu, že přichází nový soudce. Po mnoha letech marného úsilí se mi před čtyřmi lety podařilo alespoň prosadit rotaci soudců mezi senáty. Od té doby se senáty každé dva roky obměňují. Profesor Šámal bude tedy s profesory Fialou a Filipem v jednom senátu zasedat dva roky, než se jeden z nich v roce 2022 posune do sousedního senátu,“ říká k tomu Pavel Rychetský.

Rychetský: Šámal je posila především pro plénum

Pavel Šámal se celoživotně specializuje na trestní právo. Je autorem nového trestního zákoníku, podle něhož policie, státní zastupitelství i soudy postupují už deset let. Společně s Helenou Válkovou, ještě než vstoupila do politiky, vypracoval zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Podle něj se od roku 2004 projednávají protiprávní činy dětí mladších patnácti let a mladistvých. Agenda Ústavního soudu se však neomezuje se, a z účelu, k němuž byl tento soud zřízen, ani nemůže omezovat jen na jeden právní obor, ani buď jen na právo soukromé nebo veřejné. Ústavní soudci dostávají na stůl stížnosti napříč všemi právními obory. „Zhruba šedesát procent všech stížností je z oblasti soukromého práva. Většinou jde o majetkové spory, ale máme tady i celou řadu stížností z oblasti péče o nezletilé. Nepatrné procento stížností se týká obchodního práva. Trestních věcí k nám přichází maximálně kolem dvaceti, pětadvaceti procent. Zbytek je právo daňové a správní,“ přiblížil agendu stížností Pavel Rychetský.

Za specializaci ústavních soudců se tedy považuje ochrana základních práv a svobod, jak vyplývají z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

„Podstatné je, že se profesor Šámal bude účastnit každotýdenního zasedání pléna, ve kterém se řeší plenární věci. Tam může jeho výrazná odbornost sehrát pozitivní roli. V patnáctičlenném plénu byl dosud jen jediný na slovo vzatý odborník na trestní právo. Přišel-li ještě jeden, jsou dva odborníci pro pluralitu názorů a diskusi na plénu svým způsobem minimum. Největší přínos profesora Šámala spatřuji tedy v tom, že doplnil plénum,“ uvedl k tomu Pavel Rychetský. Pavel Šámal a místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk jsou dnes u tohoto soudu jediní, kteří se na trestní právo specializují celoživotně. Stejně jako Šámal je i Fenyk profesorem trestního práva. Šámal se jím stal v roce 2006, Fenyk o tři roky později.

Premium

Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

Premium

Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

Premium

Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

Vítězka soutěže Peče celá země Petra Burianová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!