KOMENTÁŘ: Proč to soudcům nejde rychleji? |
LN: Jak nouzový stav ovlivňuje chod Městského soudu v Praze?
Obrovsky. Omezili jsme vstup osob do soudní budovy. Nelze nahlížet do spisů. Především ale významně nesoudíme. V některých agendách dokonce vůbec. Ve vazebních věcech samozřejmě rozhodujeme, ale všechna ostatní jednání odročujeme na květen.
LN: Proč zrovna na květen?
Protože kdyby ta přestávka v souzení trvala déle, už by to byl velký problém. To, že intenzivně začneme soudit od začátku května, je ale jen můj odhad.
LN: Soudci tedy nyní pracují z domova?
Valná většina. Požádal jsem je, aby na soud přijížděli jen výjimečně a studiu spisů nebo psaní rozsudků se věnovali z domova.
LN: Jaké pro to mají podmínky?
Do pracovní části soudní databáze má i z domova přístup významná část našich soudců, asistentů i administrativního aparátu.
LN: Nepřijali jste tedy opatření, že by do práce chodila jen polovina soudců? Tak jako se minulý týden zúčastnila schůze sněmovny jen polovina poslanců, aby je, pokud by onemocněli, mohli zastoupit ti zbylí?
To v justici udělat nemůžeme. Platí právo na zákonného soudce a to samo o sobě nemůže změnit ani hygienické opatření typu nějaké karantény. Tedy pokud se bavíme o lidech umístěných v té preventivní karanténě.
Všechno jsme s odborníky z hygienické služby konzultovali tak, abychom na soudě minimalizovali jakákoli dlouhodobější setkávání lidí. I ten tříčlenný odvolací senát se tu krátce sejde, rozdělí si spisy, ale nesedí spolu déle než patnáct minut.
LN: Pokud už se jednání musí konat, jsou něčím ztížena?
Sám jsem členem odvolacího trestního senátu. Minulý týden jsme měli nařízeno čtyři nebo pět věcí. Ale jinak se také snažíme všechno odročovat, aby se v jednačkách nescházelo tolik lidí. Jednání nařizujeme do těch největších. Jsou tak velké, že v nich účastníci od sebe nesedí dva, ale spíš sedm metrů. Snažíme se tím zvýšit jejich bezpečnost. A koneckonců i tu svou.
LN: Máte představu, kolik odvolání na Městský soud v Praze napadne za dobu, co bude jeho provoz takto omezen?
Bude to vyšší řád stovek. Ale pokud se s těmi spisy bude pracovat i teď, tedy pokud si je soudci připraví, podle mne to nezpůsobí žádné prodlevy. U nás totiž sedmdesát procent práce spočívá ve studiu spisu, shánění materiálů, komparaci sporu s jinými už rozhodnutými případy. A tohle všechno můžeme dělat i teď. Proto předpokládám, že po pominutí nouzového stavu budeme velmi dobře připraveni a nedodělky rychle srazíme.
LN: Máte přehled o aktuální situaci u deseti pražských obvodních soudů?
Obvodní soudy se mohou lišit v opatřeních, která během nouzového stavu přijaly. Ale ty rozdíly budou spíše v detailech než v něčem zásadním. Určitě nebudou v omezení vstupu do soudních budov. My si ta opatření navzájem přeposíláme, abychom o nich věděli. Ale děláme to jen pro informaci a inspiraci. Nemám totiž ambici předsedům jiných soudů diktovat, jak mají řídit soud, do jehož čela byli jmenováni.
LN: Jaké zvýšené nároky klade nouzový stav na soudce?
To mezi sebou hodně probíráme. Pokud jde o psychologické nároky, i mezi soudci je to stejné jako jinde ve společnosti. Někteří se na to dívají s respektem, ale relativně s nadhledem. A pak jsou takoví, kteří to sledují velmi přecitlivěle. Třeba proto, že jsou sami v nejohroženější kategorii.
Kromě toho je toto období samozřejmě náročné i manažersky. Každý soudce má zakódováno, že nechce mít nedodělky. Ten tlak společnosti byl vždycky takový, aby soudci neměli nedodělky. A věřte mi, že si ho vytváříme i my sami. To znamená, že přemýšlíme, jak to i v této době, kdy jsme teď jakoby doma, udělat, aby nám práce stála co nejméně.
LN: Které procesní úkony byste účastníkům řízení doporučil během nouzového stavu odložit?
Všichni tušíme, že současná situace je i přes všechny kroky, které vláda činí, strašně citlivá v oblasti platební schopnosti firem i občanů. Může nastat druhotná platební neschopnost. Tedy že někdo sice bude mít dostatek pohledávek, ale už nebude mít na to, aby zaplatil těm, komu dluží on sám, protože mu nebudou platit jeho vlastní dlužníci. V tomhle se mohou typově vrátit devadesátá léta.
Chtěl bych proto apelovat na to, aby se cesta prostřednictvím soudních sporů, až na tohle všechno po opadnutí nouzového stavu případně dojde, používala, jen až bude jasné, že nic z toho nepůjde vyřešit mimosoudně. Jinak se soudní systém zahltí.
LN: Radil byste dnes podávat třeba žalobu o rozvod? Ta může dva týdny nebo měsíc počkat.
To já nevím. Když se manželství dostane do krize, je pak už i každý den příliš dlouhý. V takových osobních věcech si vůbec netroufnu mudrovat. Na to by měl odpovědět spíše psycholog.
LN: Nezhorší se po opadnutí nouzového stavu vymahatelnost práva?
Určitě ano. Už teď je jisté, že justice nabere skluz. Jestli všechna dnešní omezení skončí do konce dubna, myslím si, že se na čísla, na kterých byla před nouzovým stavem, dostane někdy v druhé polovině příštího roku. Ale je tu jeden problém.
LN: Jaký?
Podle mne je prakticky vyloučeno, aby po opadnutí nouzového stavu nepřišla vlna spojená s insolvencemi a osobními úpadky. Prostě s určitými typy sporů, které justici významně zatíží. Aby to soudy zvládly, budou na tyto případy muset přesouvat lidi z vedlejších oborů. Nevěřím totiž, že na to vláda resortu spravedlnosti poskytne nějaké další peníze. To spíš očekávám krácení rozpočtu. A přiznám se vám jako předseda soudu s tím, že mi zvenčí nikdo nepomůže, počítám.
Zůstane-li ale jen u dohánění restů vzniklých v době nouzového stavu a soudy nebudou muset řešit následky jeho ekonomických dopadů, může se z toho justice dostat i rychleji.
LN: Ovlivní schodek státního rozpočtu ve výši 200 miliard příchod nových soudců do justice?
Peníze na nové soudce soudy určitě nedostanou. Doufám, že to proto aspoň bude tak, že soudce, který z justice odejde pro svůj věk nebo zdraví, bude nahrazen novým. Takříkajíc kus za kus. Ale že by soudy dostaly posily? Nevěřím, že by na to paní ministryně Benešová vyjednala peníze.
LN: Které předpisy byste novelizoval, aby to justici zrychlilo?
Co by se mělo akutně vyřešit, je běh lhůt po dobu nouzového stavu. Nejde jen o civilní procesní lhůty, kdy někdo, protože je v karanténě, nestihne podat odvolání a zpětně žádá o prominutí odvolací lhůty a její navrácení. Jde především o hmotněprávní lhůty. Ty obvykle bez dalšího propadají. Nějaká rychlá právní úprava by proto měla tyhle lhůty na určitou dobu zastavit. Jinak to vyvolá desítky sporů. Lidé se budou soudit, aby ty lhůty zpochybnili.
Z poslední porady předsedů krajských soudů na ministerstvu spravedlnosti vyplynulo, že to jeho legislativci zkusí promyslet.
