V jednom kole. Iniciativa upozorňuje na zanedbanou péči o duševní zdraví mezi právníky

Ženy v právu. Právničky našly společnou platformu pro sdílení zkušeností

O duševním zdraví se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy začalo otevřeně hovořit v reakci na kritiku průběhu státních závěrečných zkoušek. „Současná debata je však pouze špičkou ledovce,“ upozorňuje Katarína Kruľová. Navzdory rostoucímu počtu iniciativ v této oblasti je téma duševního zdraví v České republice stále velmi tabuizované. „První otázka, kterou mi lidé pokládají, když řeknu, že zakládám spolek zaměřující se na prevenci v oblasti duševního zdraví, je: ‚Jsi v pořádku?‘ Namísto toho, aby řekli, že je skvělé, že chci pomáhat druhým.“¨

Katarína Kruľová.

Všechny zakladatelky se shodují, že o tom, jakým způsobem by mohly přispět k péči o duševní zdraví v právnické komunitě, uvažovaly již dlouho. Silnou motivací pro ně byly především zkušenosti ze zahraničních univerzit, kde jsou otázky duševního zdraví běžnou součástí vzdělávání. To potvrzuje i Nikola Klímová, která se při vytváření konceptu spolku inspirovala obdobným systémem fungujícím na Cambridgeské univerzitě. „Na každé koleji se mohou studenti hledající pomoc obrátit na svého tutora nebo zdravotní sestru. Vedle toho zde fungují studentské spolky, které organizují přednášky v oblasti duševní zdravovědy a řadu méně formálních akcí, například lekce meditace. Studenti bakalářského, magisterského a doktorského studia mají navíc vlastního zástupce pro otázky duševního zdraví, za kterým mohou přijít, pokud by se raději se svými problémy svěřili svým vrstevníkům. Systém péče nakonec zastřešuje univerzitní psychologické centrum, které je velké, přesto jsou i tak kapacity velmi napjaté. Duševnímu zdraví je tu kvůli náročnosti studia věnována zvýšená pozornost.“

Prevence na bodu mrazu

Nedostatečná podpora studentů na právnické fakultě je pro zakladatelky příznakem mnohem širšího problému. „Právnická povolání jsou typická vysoce soutěžním prostředím, časovou náročností a tlakem na maximální výkon,“ poznamenala Eva Führerová. V tomto kontextu tak může být podle zakladatelek velmi obtížné dokázat si nastavit své hranice a zajistit si potřebný work-life balance. „Spolek by měl zároveň pomoci lidem, kteří se pohybují v právním prostředí, uvědomit si, že je v pořádku mít jiné hranice než kolega a nemít z toho špatný pocit.“

Vysoké nároky a s nimi spojený stres přitom mají přímý dopad na rozvoj řady duševních onemocnění. „Ze statistik například již víme, že osoby, které pracují více než 40 hodin týdně, mají až trojnásobně vyšší šanci podlehnout závislosti na alkoholu,“ upozornila Nikola Klímová. Navzdory těmto rizikům je však podle zakladatelek téma péče o duševní zdraví mezi právníky jen málo řešené.

Nikola Klímová.

„Podle našich informací se duševní zdravovědě v určité míře věnuje pouze Justiční akademie, která nabízí semináře proti vyhoření. Česká advokátní komora se však v této oblasti neangažuje. I to bychom chtěly změnit a nabídnout profesním komorám spolupráci,“ uvedla Vendula Mezeiová.

Všechny zakladatelky se však shodují, že osvěta a vzdělávání musí začít již na právnických fakultách. „Období okolo osmnácti let věku je kritické pro vznik duševních onemocnění. Je důležité studentům vysvětlit, jak se o sebe musí starat, aby mohli lépe zvládnout studium i jakoukoliv ze svých zvolených budoucích profesí,“ dodala Eva Führerová.

Stress management

Spolek V jednom kole bude prozatím působit v prostorách Centra zdravotnického práva. Zde by měl od ledna příštího roku vykonávat svou praxi také fakultní psycholog, o jehož potřebnosti se mezi studenty mluví už roky. Zakladatelky ale doufají, že se jim do budoucna podaří získat samostatnou místnost, kam by mohli studenti docházet a najít v ní určité zázemí.

Spolek chystá na každý semestr jedno velké téma. Pro tento podzimní semestr bylo vybráno téma stress managementu. Od 10. října najdou zájemci na facebookových stránkách spolku informace o tom, jakým způsobem je možné předcházet stresu, jak poznat blížící se stresová onemocnění a také kde hledat pomoc. „Začaly jsme s monitoringem kapacit psychologických poraden v rámci univerzity, abychom mohly studenty včas informovat o délce čekacích dob
a případných změnách,“ upřesnila Katarína Kruľová.

Prostřednictvím Facebooku a dalších kanálů budou dále zakladatelky zvát na vzdělávací přednášky a workshopy se specializovanými odborníky, které se budou konat v pravidelných intervalech v budově fakulty již od listopadu. Do budoucna chystají též neformálnější akce, například jógu nebo canisterapii.

Vendula Mezeiová.

Aktivity spolku bude dále doplňovat výzkumná činnost, včetně monitorování výskytu duševních onemocnění v právnické komunitě a jejích reakcí na vzdělávací akce spolku. V této souvislosti chystají zakladatelky dotazníky, které by měly nejprve odpovědět na to, jaké povědomí mají studenti o duševním zdraví a jaká je případovost duševních poruch mezi studenty. Výsledky chtějí porovnat s daty o výskytu duševních onemocnění v celé populaci a podívat se i na zahraniční srovnání. V tomto ohledu spolek svou činnost konzultuje i s univerzitou v Bristolu, pro kterou je duševní zdraví studentů i akademiků priorita. „Chceme mít v rukou konkrétní data, která můžeme použít při jednání o dalších aktivitách,” uzavřela Vendula Mezeiová.

Spolek zahájil svou činnost ve čtvrtek u příležitosti Světového dne duševního zdraví.