Vše o insolvenci: Zbavit se dluhů bude snazší. Oddlužení se otevře více lidem |
Jedním z klíčových okamžiků insolvenčního řízení vedoucího k osvobození dlužníka od dluhů je přezkum pohledávek věřitelů. Smyslem přezkumu pohledávek je, aby v průběhu oddlužení splácel dlužník pouze ty pohledávky, které věřitelům platně vznikly, a nesplácel pohledávky, které nepoctiví věřitelé chtějí po dlužníkovi zaplatit neoprávněně. Řádně provedený přezkum pohledávek zaručí férový proces jak pro dlužníka, tak pro jeho poctivé věřitele.
Do léta 2017 probíhal přezkum pohledávek u insolvenčního soudu. Od té doby již dlužník k soudu nemusí a přezkum pohledávek probíhá při jednání dlužníka s insolvenčním správcem. Přezkumné jednání proběhne zpravidla krátce poté, kdy věřitelům uplyne lhůta pro přihlášení svých pohledávek, která činí dva měsíce od rozhodnutí o úpadku a koná se buď v nejbližší provozovně insolvenčního správce nebo (po vzájemné dohodě) v sídle insolvenčního správce nebo v dlužníkově domácnosti. Často bývá přezkumné jednání spojeno s jednáním, kdy insolvenční správce zjišťuje od dlužníka jeho osobní, majetkové a příjmové poměry.
Kdo je připraven, není překvapen
Je vhodné, aby na přezkumné jednání byli oba jeho účastníci, tj. jak dlužník, tak insolvenční správce, řádně připraveni. To zejména znamená, aby věděli, jací věřitelé se do insolvenčního řízení přihlásili a jaké pohledávky v něm uplatňují. Dlužník to zjistí snadno, nahlédnutím do insolvenčního rejstříku na webové stránce www.justice.cz, po zadání svého jména a příjmení nebo rodného čísla. Všechny přihlášky pohledávek jsou v insolvenčním rejstříku zveřejněny. V případě, že dlužník chce ještě před přezkumným jednáním nahlédnout i do příloh přihlášek, může požádat insolvenčního správce (kterému jsou přihlášky a jejich přílohy soudem doručeny) o jejich zaslání. Když se dlužník seznámí s přihláškami věřitelů ještě před přezkumným jednáním, bude mít dostatek času pro přípravu svého stanoviska k pohledávkám a vyhledání dokumentů, které mohou existenci neoprávněně přihlášených pohledávek zpochybnit. Dlužníkovi může s přípravou stanoviska k uplatněným pohledávkám pomoci advokát, který mu sepsal návrh na povolení oddlužení.
Průběh přezkumného jednání
Jednání s insolvenčním správcem se vůbec není třeba obávat, zpravidla probíhá ve velmi přátelském duchu, což řadu dlužníků překvapí. Nejprve insolvenční správce dlužníka poučí, jak bude přezkumné jednání probíhat a jaká stanoviska může dlužník k přezkoumávaným pohledávkám zaujmout. Následně spolu všechny přihlášené pohledávky projdou, a pokud by dlužník o některé pohledávce nevěděl, ukáže mu insolvenční správce listiny, kterými hodlá věřitel existenci pohledávky prokázat.
Při přezkumném jednání zpravidla insolvenční správce dlužníkovi sdělí, jaké stanovisko k přihlášeným pohledávkám zaujal on a zjistí, jaké je stanovisko dlužníka. Tato stanoviska mohou být stejná, ale mohou se i lišit. Obě stanoviska zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek, který dlužník podepíše. A jaká stanoviska mohou insolvenční správce a dlužník zaujmout? Pokud s nárokem věřitele souhlasí, pohledávku nepopřou, čímž ji uznají. Pokud by však s pohledávkou z různých důvodů nesouhlasili, mohou ji popřít co do pravosti, co do výše nebo co do pořadí.
O popření pohledávky co do pravosti jde tehdy, pokud popírající namítá, že pohledávka nevznikla, nebo že již zcela zanikla nebo že je promlčená. Například dlužník tvrdí, že půjčenou částku věřiteli již vrátil, nebo že ji měl vrátit již před uplynutím tříleté promlčecí doby a věřitel o vrácení částky nijak neusiloval.
Při popření výše pohledávky popírající namítá, že pohledávka sice existuje, ale v jiné výši než tvrdí věřitel. Například namítá, že část půjčené částky již byla věřiteli vrácena.
Největší novinky přináší novela insolvenčního zákona účinná od 1.6.2019 u popírání pořadí pohledávek. Před touto novelou se popírání pořadí pohledávky aplikovalo zpravidla pouze tehdy, pokud věřitel tvrdil, že je jeho pohledávka zajištěna (například zástavním právem k nemovitosti dlužníka) a insolvenční správce tvrdil, že pohledávka platně zajištěna není. Dlužník navíc nebyl oprávněn zajištěnou pohledávku účinně popřít. Novela insolvenčního zákona nejenže umožní dlužníkovi popřít i zajištěné pohledávky, ale zavádí nová pravidla pro nakládání s úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a smluvními pokutami. Toto příslušenství pohledávek a smluvní pokuty, které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky v okamžiku jejího vzniku, musí věřitelé přihlásit jako pohledávky podřízené, které se uspokojují teprve po úplném uhrazení pohledávek nepodřízených. Pokud tak neučiní, měla by být chybně přihlášena pohledávka popřena co do pořadí.
Ukážeme si to na příkladu: Dlužník si půjčí od věřitele 100 tisíc korun, které nevrátí a dostane se do prodlení. Z důvodu prodlení uplatní věřitel nárok na úrok z prodlení ve výši 20 tisíc a sjednanou smluvní pokutu, která se vyšplhá až na 200 tisíc korun. Věřitel má správně přihlásit jako nepodřízenou jistinu ve výši 100 tisíc korun a úroky a smluvní pokutu ve výši 100 tisíc kroun. Jako podřízenou pohledávku pak má uplatnit úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 120 tisíc. Pokud tak neučiní a přihlásí vše jako nepodřízené, měla by být pohledávka ve výši 120 tisíc popřena co do pořadí.
Alespoň v krátkosti je třeba zmínit, že pokud již byla věřiteli pohledávka přiznána pravomocným soudním rozhodnutím nebo jiným exekučním titulem a jedná se tedy o pohledávku vykonatelnou, jsou možnosti, jak pohledávku popřít, značně omezeny.
Následky popření pohledávky
Pokud je popřena nevykonatelná pohledávka, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušného věřitele. Pokud se věřitel s popřením své pohledávky nesmíří, podá proti popírající osobě žalobu k insolvenčnímu soudu. O existenci pohledávky pak rozhodne insolvenční soud. Při popření vykonatelné pohledávky je podání žaloby na popírajícím, nejedná-li se o popření pořadí. Do doby, než je pohledávka popřeného věřitele insolvenčním soudem zjištěna, není na ni v oddlužení plněno.
Petr VeselýOd roku 2007 pracoval v české advokátní kanceláři, kde se zabýval především konkursním a insolvenčním řízením, právními vztahy k nemovitostem, vymáháním pohledávek a trestním právem. Od roku 2010 působí jako právník v advokátní kanceláři ŽIŽLAVSKÝ, od roku 2013 jako advokát – partner. Disponuje povolením Ministerstva spravedlnosti České republiky působit jako insolvenční správce.  |
