Vše o insolvenci: Jak vypadá splátkový kalendář a zpeněžení majetku v oddlužení?

V minulém dílu seriálu o oddlužení Lidových novin jsme si popsali, jakým způsobem dochází k přezkoumání pohledávek věřitelů. V dnešním díle se budeme věnovat navazujícím fázím oddlužovacího procesu, zejména pak samotnému způsobu provádění oddlužení.

Volba způsobu oddlužení

Poté, co insolvenční správce zašle insolvenčnímu soudu výstupy z přezkumného jednání a zprávu pro oddlužení, ve které zhodnotí osobní, majetkové a příjmové poměry dlužníka, vydá insolvenční soud usnesení o schválení oddlužení. V tomto usnesení stanoví, jakým způsobem bude oddlužení provedeno. Od 1.6.2019 přichází do úvahy dva způsoby, a to nově oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (PSK+ZMP), nebo oddlužení prostým zpeněžením majetkové podstaty (ZMP). Volba mezi těmito způsoby náleží věřitelům. Pokud však zůstanou pasivní (což je v současné době spíše pravidlem), rozhodne insolvenční soud o provedení oddlužení PSK+ZMP.

Oddlužení PSK+ZMP

Podstatou plnění splátkového kalendáře je, že příjmy, které dlužník po usnesení o schválení oddlužení získá, budou rozděleny na část nezabavitelnou a část zabavitelnou.

Nezabavitelná část příjmů zůstane dlužníkovi, který s ní může naložit dle své potřeby. Majetek, který si za nezabavitelnou část příjmů pořídí, není nijak postihován. Výše nezabavitelné částky se odvíjí zejména od výše příjmů dlužníka a počtu osob žijících s dlužníkem ve společné domácnosti. Nezabavitelná částka u matky samoživitelky s jedním dítětem pobírající minimální hrubou mzdu ve výši 13 350 korun činí 9 535 korun. Nezabavitelná částka ženatého otce dvou dětí s hrubou mzdou ve výši průměrné mzdy ČR v roce 2018 (tedy ve výši 31 885 korun) činí 16 471 korun. Od 1.6.2019 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky u dlužníků s vyššími příjmy.

Zabavitelnou část příjmů dlužníka posílá zaměstnavatel (nebo jiný plátce příjmu) přímo na účet vedený insolvenčním správcem. Insolvenční správce z těchto prostředků postupně platí svou odměnu a hotové výdaje, běžné výživné, které je dlužník povinen hradit, odměnu sepisovatele insolvenčního návrhu a dlužné výživné. Zbývající částku bude insolvenční správce rozdělovat mezi přihlášené věřitele dlužníka.

I při oddlužení splátkovým kalendářem mohou být dlužníkovi vypláceny platby, které nejsou nijak postižitelné. Takovými platbami jsou například výživné na děti dlužníka, sociální dávky, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, porodné apod. Částečně (při zohlednění nezabavitelné částky) se naopak kromě mzdy a platu postihují též příjmy v podobě nemocenské, mateřské, rodičovského příspěvku, důchodů, podpory v nezaměstnanosti, odstupného, daňových bonusů apod. Zcela jsou pak postiženy příjmy z dědictví, darů, výher v loteriích a dalších mimořádných příjmů.

Při novém způsobu oddlužení PSK+ZMP může docházet ke zpeněžení majetku dlužníků v širším rozsahu, než tomu bylo dosud. V oddluženích řešených splátkovým kalendářem a povolených před 31.5.2019 docházelo ke zpeněžení majetku pouze v případech, kdy se jednalo o majetek zajištěný ve prospěch věřitelů (zatížený například zástavním právem), majetek, který dlužník insolvenčnímu správci a soudu zatajil a majetek, kterého se insolventní dlužník zbavil a poškodil tím své věřitele. Při novém způsobu oddlužení může docházet i ke zpeněžení dalšího majetku dlužníků, s výjimkou obvyklého vybavení domácnosti nebo majetku, jehož prodej by byl neekonomický (zpravidla nebude zpeněžován takový majetek, jehož souhrnná hodnota nepřesáhne 20 tisíc). Na druhou stranu se však pro některé případy zavádí ochrana obydlí dlužníka před prodejem. Konečné slovo, který majetek dlužníka má být zpeněžen a který nikoliv, má vždy insolvenční soud.

Oddlužení ZMP

V případech, kdy tak rozhodnou věřitelé dlužníka, schválí insolvenční soud oddlužení prostým zpeněžením majetkové podstaty. Výhodou tohoto způsobu pro dlužníka je, že mu nejsou postihovány příjmy, které získá po schválení oddlužení a proces oddlužení trvá zpravidla kratší dobu, než při oddlužení PSK+ZMP, když končí po zpeněžení toho majetku, který dlužník vlastnil v okamžiku schválení oddlužení. Nevýhodou naopak je, že při tomto způsobu oddlužení není chráněno obydlí dlužníka.

Způsoby zpeněžování majetku

Ať už dochází ke zpeněžování majetku v oddlužení formou PSK+ZMP nebo formou ZMP, vždy je třeba majetek zpeněžit transparentně za co nejvyšší cenu určenou trhem, tj. nejvyšší nabídce. Existuje několik možných způsobů prodeje, přičemž o volbě vhodného způsobu rozhoduje v případě prodeje majetku, který je předmětem zajištění (což je například majetek, ke kterému má některý z věřitelů zřízené zástavní právo), zajištěný věřitel a v případě majetku, který předmětem zajištění není, věřitelský orgán (zástupce věřitelů nebo věřitelský výbor) a nebyl-li tento zvolen, insolvenční soud.

V praxi jsou nejčastějšími způsoby zpeněžení majetku prodej v dražbě nebo přímý prodej kupní smlouvou uzavřenou po vhodné inzerci. V případě, že o koupi majetku má zájem osoba dlužníkovi blízká (zejména jeho příbuzný), musí kromě toho, že učiní nejvyšší nabídku, požádat insolvenční soud o udělení výjimky.

Obavy jsou zbytečné

Byť mohou výše popsaná pravidla působit komplikovaně, není třeba se jich obávat. Zkušený advokát sepisující insolvenční návrh dlužníkům vše srozumitelně vysvětlí a pomůže nalézt vhodná řešení i ve zdánlivě neřešitelných situacích. Pokud by například dlužník nebyl z různých důvodů schopen vyjít s nezabavitelnou částkou, je možné požádat soud o stanovení splátky snížené. Pokud u dlužníka po přechodnou dobu nastane výpadek příjmů, je možné využít nového institutu přerušení oddlužení. Kvalifikovaný insolvenční správce nebude zabavovat neprodejný majetek dlužníka jen z toho důvodu, aby jej přinutil splácet své závazky i za cenu vzniku nových dluhů, což je častý nešvar v exekučních řízeních. Celý proces oddlužení probíhá transparentně a je pod stálým dohledem insolvenčních soudů a ministerstva spravedlnosti.

PETR VESELÝ Od roku 2007 pracoval v české advokátní kanceláři, kde se zabýval především konkursním a insolvenčním řízením, právními vztahy k nemovitostem, vymáháním pohledávek a trestním právem. Od roku 2010 působí jako právník v advokátní kanceláři ŽIŽLAVSKÝ, od roku 2013 jako advokát – partner. Disponuje povolením Ministerstva spravedlnosti České republiky působit jako insolvenční správce.