Vydědění potomka má svá úskalí. Nelze učinit, pokud rodič o dítě sám neprojevoval zájem

Přibývá lidí, kteří chodí pro závěť k notáři. Přesto stát ,dědí‘ lukrativní byty i cenné papíry

Rodinné vazby. Pokrevní pouta, která nejde zpřetrhat odloučením ani vzdáleností, přesto tak náchylná k fatálním rozvratům. Občanský zákoník myslí na radostné stránky života, jako je sňatek či rodičovská odpovědnost. Vydědění má funkci opačnou – nejbližší vztahy právně zpřetrhává.

Vydědění znamená, že je potomkovi odejmuto právo na takzvaný povinný díl z budoucího dědictví, který by mu jinak náležel. Pokud je naplněn jeden ze zákonných důvodů pro vydědění potomka a je o tom sepsáno prohlášení, pak po smrti pořizovatele nedědí „vyděděnec“ ani halíř.

„Zůstavitelé nejčastěji chtějí vydědit potomky, kteří o ně nejeví skutečný zájem. Cítí se tak poškozeni a za to jim chtějí odepřít majetek, který by jim jinak po jejich smrti náležel,“ uvedl Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. Zájem o sepsání prohlášení o vydědění mají většinou lidé středního věku či senioři, již mají dospívající nebo dospělé děti.

Nezájem vyvolaný nezájmem

Co znamená „neprojevování skutečného zájmu“, vysvětluje pražská notářka Zuzana Procházková: „Pořizovatele potomek nenavštěvuje, netelefonuje mu, nepíše mu, a to ani pro něj ve významných dnech, jako jsou narozeniny, svátky či třeba o Vánocích, nebo se chová vůči pořizovateli v rozporu s dobrými mravy.“

Neubauer však konstatuje, že „nejsou ale výjimkou ani případy, kdy už si zůstavitel nevzpomene, že třeba syna sám vyhodil z domu se slovy, že už ho nikdy nechce vidět. Třeba proto, že si syn nerozuměl se zůstavitelovou novou ženou.“

Místopředseda Nejvyššího soudu (NS) a expert na dědické právo Roman Fiala však upozorňuje na judikaturu, která se věnuje proporci vztahu rodičů a dětí ve vztahu k vydědění. „Když se prostě někdo nestará o dítě, nelze se divit, že po letech o něj dítě nemá zájem... Sám se pak z možnosti použít tento důvod k vydědění diskvalifikoval,“ vysvětlil Fiala. Důvod k vydědění kvůli neprojevování opravdového zájmu pak NS vyložil šířeji, a to ve vztahu k řádnému chování potomka k rodiči. „Tento důvod naplňuje jak pasivní nezájem dítěte o rodiče, tak sice aktivní, ale dlouhodobě hrubě neslušné chování dítěte k rodiči,“ uvedl místopředseda NS.

Prohlášení o vydědění obsahuje základní údaje o jeho pořizovateli a o vyděděné osobě. Uveden je i popis skutečností a důvodu, pro který se listina sepisuje. Stejně jako závěť lze prohlášení o vydědění sepsat u notáře za 1500 korun, poplatek za zanesení listiny do centrální evidence vedené Notářskou komorou vyjde na 200 korun (obojí bez DPH).

Pozor na ručně psané závěti, nespokojení dědicové je úspěšně napadají. Řešením jsou ty od notáře

Konzultace s právním profesionálem je přitom velmi důležitá. „Notář dovede ve většině případů ihned potvrdit či vyvrátit, jestli je potomek opravdu kandidátem na vydědění, a dále doporučí řešení, které bude z hlediska práva platné, a tedy funkční,“ uvedl Neubauer. Notáři také doporučují sepsat prohlášení o vydědění a závěť do jedné listiny.

Důkazy přednáší vyděděný

Druhým nejčastějším důvodem pro vydědění je, že potomek trvale vede nezřízený život. „Znamená to například, že dlouhodobě užívá drogy či alkohol, holduje gamblerství, vyhýbá se práci nebo se neustále zadlužuje a své dluhy nesplácí,“ uvedla Procházková. Variantou ale je i to, že notář odmítne úkon sepsat, protože neshledal pro vydědění zákonný důvod.

Sepsáním prohlášení o vydědění to ale nekončí – tedy zhruba v polovině případů. Tolik jich podle Neubauera totiž skončí u soudu. „Vyděděný, který s uvedenými důvody nesouhlasí, podává žalobu. V rámci soudního řízení může důvody k vydědění zpochybnit. Soud pak může povolat i svědky z obou stran sporu,“ vysvětluje prezident notářů.

Důvody vedoucí k vydědění popisuje zůstavitel svými vlastními slovy. „Někteří klienti předkládají například i policejní zprávy o napadení, krádeži a podobně. Někteří do listiny uvádějí i jména svědků, kteří mohou chování potomka dosvědčit,“ přibližuje praxi Procházková.

Pokud pak chce potomek důvody vydědění rozporovat, nese důkazní břemeno sám. „V případě, že již pořizovatel nežije a v rámci pozůstalostního řízení vyděděný uspěje, pak dědí nebo mu náleží povinný díl,“ uvádí Neubauer.

Digitální dědictví zatím neřešíme, říká šéf Notářské komory Neubauer

Pokud je pořizovatel naživu, může kdykoliv, stejně jako je tomu v případě závěti, prohlášení o vydědění zrušit či nahradit novým.

Nevratné důsledky

Institut vydědění je zakotven v českém právním řádu už od počátku státu. Úpravu obsahoval již obecný zákoník občanský z roku 1811. Výjimku představovalo období od dubna 1964 do března 1983, kdy tuzemské zákony tento institut opomíjely. „V průběhu času docházelo k mírným úpravám, případně rozšíření důvodů vydědění, vždy však s tím, že zůstavitel může nepominutelného dědice vydědit jen ze zákonem stanovených důvodů,“ dodává Fiala.

Notáři však varují, že případy vydědění jsou často založeny více na subjektivních důvodech než na těch předpokládaných zákonem. Každopádně jsou však způsobilé rozvrátit rodiny. „Vydědění je velmi často záležitostí malichernosti či velkého ega a každý by si jej měl rozmyslet, protože takové rozpory v rámci rodin trvale poškozují vztahy na dlouho dopředu,“ uzavřel Neubauer.