Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Za úraz na zledovatělém chodníku žádejte náhradu. Vše si především nafoťte

Právo

  7:00
PRAHA - Už více než deset let funguje tzv. chodníkový zákon neboli novela zákona o pozemních komunikacích. Ta v době přijetí osvobodila majitele domů o povinnost starat se o přilehlé chodníky - ať už šlo o odklízení sněhu nebo o posyp proti námraze. Zároveň určila, že právě vlastníci místních komunikací a chodníků jsou povinni nahradit škodu za úrazy vzniklé jejich neošetřením.

Ledovka v Praze. foto:  Michal Růžička, MAFRA

„Pro úspěšné získání odškodnění za úraz na chodníku je potřeba mít k dispozici dostatek relevantních důkazů. Mezi ty nejdůležitější patří fotodokumentace z místa nehody, ze které je patrné, kde k úrazu došlo a jaká byla závada ve schůdnosti, a dále výpovědi svědků,” uvedla Eva Jurčíková, mluvčí společnosti Vaše nároky.cz.

K žádosti by měly být přiloženy také lékařské zprávy, vhodné je též zaslat i mapu s označeným místem nehody. „Pokud byl zraněný v pracovní neschopnosti, pak je možné požadovat i náhradu mzdy. Poškození mohou chtít proplatit i další vzniklé náklady, například jízdenky do nemocničních zařízení či účtenky za léky,” řekla Jurčíková.

„V případě úrazů musí poškozený předložit také souhlas se zpracováním osobních údajů, jméno a adresu případného svědka události a žádost o náhradu škody,” uvedla Iveta Koubková, z tiskového úseku kanceláře primátora Pardubic. Svědci v tomto případě nemusí být pouze náhodní kolemjdoucí, ale mohou jimi být i pracovníci záchranných složek, kteří byli k místu nehody povoláni. „Vhodné je na místo přivolat také hlídku městských strážníků nebo Policie ČR,” uvedl mluvčí Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.

Pozor na první odmítnutí

Poškozený musí dále dle Koubkové prokázat odpovědnost města za vzniklou škodu.

Jurčíková upozornila, že obec se v některých případech může odpovědnosti za úraz zprostit, a to v případě, když prokáže, že nebylo v jejích silách závadu ve schůdnosti odstranit nebo ji zmírnit. Takovým případem může být náhlá ledovka při namrzajícím dešti.

„Ze strany obcí se však setkáváme i s argumentací, že závada ve schůdnosti musela být pro chodce předvídatelná, on jí ovšem nepřizpůsobil svou chůzi. Tento argument však obecně nedává úplně smysl, protože téměř každý chodec přizpůsobí svou chůzi náledí nebo jiným nástrahám, určitě totiž nechce spadnout a způsobit si úraz,” poznamenala Jurčíková. Zároveň ale připustila, že ve výjimečných případech s tímto s tímto argumentem obce uspět mohou, a to například pokud by chodec vyrazil na náledí v botách na jehlovém podpatku.

Krom argumentace ohledně nepřizpůsobení chůze by si chodec měl podle Jurčíkové dát pozor také na první odmítavé stanovisko ze strany obce či pojišťovny. „Majitelé chodníků často svou odpovědnost rozporují a spoléhají na to, že se slabší občan nebude vůči většímu subjektu bránit. Pokud tedy majitel komunikace odmítá odškodnění uhradit, je možné se obrátit na příslušné soudy, které o nároku rozhodnou,” doplnila.

Krom obce se může poškozený obrátit také na svou pojišťovnu. „Nejjednodušší je, když má poškozený sjednané úrazové pojištění, z něhož pojišťovna vyplatí pojistné plnění,” řekl Káňa z Kooperativy.

Nahradit lze i škodu na majetku

Krom odškodnění za úraz je také možné žádat o náhradu škody na majetku. V takovém případě je třeba odpovědnému subjektu dodat také fotografie poškozeného majetku.

Na jeden takový případ si vzpomněl i tiskový mluvčí Allianz pojišťovny Václav Bálek „Například jsme řešili situaci, kdy majitel drahého auta zjistil, že mu vozidlo odtáhli, a protože spěchal na jednání, rozhodl se jet autobusem. Při jeho dobíhání však uklouzl na zledovatělém chodníku a při pádu si rozbil hodinky za 100 tisíc korun.”

Obce, popřípadě správci komunikací, kteří mají ošetřování chodníků na starosti, mívají pro tyto události sjednané pojištění. „Správce chodníku má dvě možnosti – buď škodu poškozenému zaplatí a pak mu ji pojišťovna refunduje a nebo poškozenému zaplatí přímo pojišťovna, se kterou má správce sjednané odpovědnostní pojištění,” řekl Bálek.

Typicky obec předává žádost o náhradu újmy rovnou pojišťovně. „Po podání žádosti na odboru majetku a investic je žádost předána pojišťovně, u které má statutární město Pardubice sjednané pojištění veškerého movitého a nemovitého majetku a odpovědnosti,” uvedla Koubková.

Ačkoli zákon nemluví pouze o námraze či zasněžených chodnících, dle Káni jde o nejčastější situace, při nichž dochází k úrazům. „Nejčastěji se jedná o pohmožděniny a zlomeniny dolních i horních končetin. Zaznamenali jsme ale i několik případů, kde došlo k poranění obratlů páteře nebo poranění hlavy po pádu sněhu ze střechy. Ročně řešíme z pojištění odpovědnosti měst a obcí přes 2400 úrazů, průměrná výše odškodnění je cca 16 tisíc korun. Letošní zima je ale zatím mírnější, zatím jsme řešili jen cca desetinu tohoto počtu.”

Zbavení se nevolnictví na obecním

Chodníkový zákon v době jeho přijetí vítali především vlastníci bytových domů. Změnu tehdy oslavilo například Občanské sdružení majitelů domů v ČR (OSMD). „Zbavení ,nevolnictví‘ na obecním vnímáme pouze a jen kladně. Ani splnění povinnosti a zajištění úklidu chodníku nezbavovalo totiž majitele přilehlé nemovitosti potencionálních a vážných problémů,” zhodnotil Karel Polata, místopředseda OSMD.

Sám si vzpomíná na případ, kdy soudy čtyři roky řešily žalobu jedné chodkyně. „Chodkyně si ve 2.30 v únorové noci cestou z restaurace údajně pochroumala nohu právě před naším domem, nechala se ošetřit ve zdravotním zařízení, se kterým neměla její pojišťovna smlouvu a zničila si údajně kabát a boty renovovaných značek. Nakonec jí naše pojišťovna vyplatila cca 200 tisíc.”

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.