Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Získat české občanství má být složitější, dokládat by se mohla i přestupková bezúhonnost

Právo

  7:00
PRAHA - Český pas se podle posledních průzkumů řadí mezi desítku nejsilnějších cestovních dokladů na světě. Na cestovní pas s českým znakem pustí tuzemské občany bez víza přes hranice na 183 států. Tato privilegia jim nese české občanství, které není však udělováno bez splnění přísných podmínek. Ty má nyní ještě zpřísnit novela zákona o státním občanství, kterou připravilo ministerstvo vnitra. Zákon čeká na projednání ve Sněmovně.

Český cestovní pas (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Rodná čísla zmizí z dokladů, začne se občanskými průkazy. Úřady i politici ale mají řadu výhrad

Podle navrhovaných pravidel by žadatel o české občanství musel vedle trestní bezúhonnosti prokazovat také tu přestupkovou. Občanství podle návrhu nedostane ten, kdo byl v posledních třech letech opakovaně pravomocně uznán vinným za přestupek proti veřejnému pořádku, občanskému soužití, zákonu o zbraních nebo o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 

Vedle toho novela po žadatelích o české občanství požaduje, aby prokázali, že jejich finanční prostředky jsou dostatečné k pokrytí životních nákladů. Dle stávajících předpisů musejí žadatelé přiznat jen jejich výši a také zdroj, ze kterého finance čerpají, bez ohledu na to, zda tím zaplatí vše, co potřebují.

Zpřísňování má u poslanců podporu

LN provedly anketu mezi zástupci politických stran zastoupených v dolní komoře. Lze očekávat, že přísnější pravidla pro udělování státního občanství najdou ve sněmovně spíš podporu. „Žadatel by měl prokázat skutečnou vůli být součástí české společnosti a mít jazykové vybavení i finanční zabezpečení,“ souhlasil předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS). Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva bude klíčové správně vyvážit požadavky, aby neodradily žadatele s čestnými úmysly. „Dosud ČR měla relativně benevolentní podmínky. Nová pravidla však nesmí být šikanósní, aby nebyli diskriminováni sociálně slabí žadatelé,“ řekla LN Helena Válková (ANO).

Za správné řešení považuje zpřísnění kritérií Jan Chvojka (ČSSD): „Občanem ČR by se primárně měl stát člověk, který není pro zemi bezpečnostním rizikem a je schopen se zde uživit a hradit svoje výdaje bez zásadní participace na systému sociálních dávek.“ Novelu chtějí podrobit detailnímu rozboru poslanci TOP09. „Už dosavadní zákon klade na žadatele přísné podmínky, a proto patříme mezi země s nejmenším počtem udělování občanství. Budeme se zajímat, zda jsou pro zpřísnění skutečně důvody,“ napsala LN předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.

Z počtu 8132 žádostí o udělení státního občanství podaných v letech 2017 a 2018 jich bylo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, jeho svrchovanosti a územní celistvosti, demokratických základů, životů, zdraví, nebo majetkových hodnot zamítnuto celkem 101. Zajištění bezpečnosti je cílem i ministerstva vnitra, které koncem loňského roku předložilo vládě novelu zákona o státním občanství.

Stávající právní úprava požaduje prokázání trestní bezúhonnosti jako podmínky pro nabytí státního občanství. Nezíská je ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro nedbalostný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo pro úmyslný trestný čin. Podmínka však absentuje v některých případech, kdy se státní občanství nabývá prohlášením.

Podmínka pro všechny

Se splněním podmínky trestní bezúhonnosti nabylo od roku 2015 do roku 2018 českého občanství prohlášením 3458 osob, které dosáhli 21 let, měli na našem území trvalý pobyt a nejpozději od věku 10 let se k datu prohlášení zdržovali nejméně dvě třetiny doby na území Česka.

Ostatních 3456 osob za stejné období nabylo českého státního občanství aniž by museli trestní bezúhonnost prokazovat. Šlo o například o osoby; jež pozbyly českého nebo československého státního občanství, bývalé československé občany, kteří měli před odchodem do ciziny pobyt na našem území, ty, jež se narodili v době od října 1949 do května 1969 mimo území Československé republiky a jeden z rodičů byl ke dni narození československým státním občanem, nebo dítě cizí národnosti, které do Česka bylo svěřeno do náhradní péče.

Podle navrhované novely mají podmínku bezúhonnosti splnit všichni, kdo chce občanství získat prohlášením.

„Změna vychází z předpokladu, že trestní bezúhonnost osob, které mají nabýt státní občanství České republiky je elementárním integračním znakem a má rovněž dopad na ochranu bezpečnostních zájmů našeho státu. V zájmu České republiky není, aby se českými občany stávaly osoby dopouštějící se trestné činnosti,“ vysvětlila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Vedle rozšíření podmínky trestní bezúhonnosti však novela zavádí novinku, která může okruh potenciálních nebezpečných osob s českým pasem ještě zúžit. Resort vnitra totiž navrhuje, aby žadatelé o státní občanství museli prokázat také přestupkovou bezúhonnost.

Opakované přestupky

Občanství by podle návrhu dostal ten, kdo nebyl v posledních třech letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku spáchaného úmyslně nebo úmyslného jednání, které má znaky přestupku podle zákonů; o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, o zajišťování obrany ČR, proti veřejnému pořádku, občanskému soužití nebo proti majetku podle zákona o některých přestupcích a dalších.

Sledovat se mají opakující se přestupky, nikoliv excesy. Podle ústavního právníka Jana Kudrny je takové zpřísnění podmínek legitimní. „Některé státy, například Švýcarsko či Británie, mají podmínky ještě přísnější. Dovedu si představit, že by nemusel dostat české státní občanství třeba i člověk, který je notorický silniční pirát a systematicky porušuje tyto předpisy či opakovaně staví stavby bez stavebního povolení,“ myslí si Kudrna.

Ústavní expert dodává, že podmínka přestupkové bezúhonnosti, kterou resort vnitra navrhuje, chyběla v zákoně už dlouho. „Není v zájmu ČR, aby občanství získal kupříkladu člověk, který distribuuje narkotika, či nelegálně držel zbraň, ale ne v takové míře, aby za to byl odsouzen,“ doplnil Kudrna.

Další podstatnou změnou pro žadatele o státní občanství bude podmínka prokázání, že jejich finanční prostředky jsou dostatečné k pokrytí životních nákladů. Dosud totiž platí, že žadatel má jen uvést jaké jsou jeho příjmy.

V praxi se tak stává, že někteří žadatelé o státní občanství odhalí své příjmy, které jsou však i hluboce pod hranicí minimální mzdy. Chyběla tak kontrola, zda je možné z vykázaných příjmů skutečně pokrýt adekvátní náklady na život. Podmínka má tak sloužit k tomu, aby žadatel odhalil svoje majetkové a příjmové poměry. Zákon chce předejít také tomu, aby bylo občanství udělováno lidem, kteří vlastní majetek, jež nejsou ochotni deklarovat.

Podle průzkumu LN mezi poslanci lze očekávat, že zpřísnění pravidel najde podporu. „Trestní bezúhonnost je samozřejmostí, ale je dobré se věnovat i opakovaným závažným přestupkům,“ uvedl Benda (ODS).

Se změnami souhlasí šéf KSČM. „Je správné, že se klade na ty, kteří žádají o udělení státního občanství nárok, který se běžně žádá od našich občanů, tedy aby si prostředky na svou obživu obstarávali legálně a dodržovali náš právní řád,“ napsal LN Vojtěch Filip. 

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...