Podle ekonoma Davida Mazáčka, ředitele Institutu strategického investování Vysoké školy ekonomické, to budou čtyři pilíře, na které se spolek při obnově turismu v centru zaměří. Prvním je pomoc s uhrazením fixních nákladů, jako je nájemné či mzdy zaměstnanců. Dalším bodem je udržení zaměstnanosti.
Před pandemií nás předzahrádka stála 21 tisíc za den. Teď neplatíme nic, říká restauratér z centra Prahy |
„Pokud přijde o práci 60 procent lidí pracujících v hotelnictví a 40 procent v obchodech – což je za stávající situace skutečně reálný odhad –, stát přijde do roku 2024 až o 16 miliard korun, a k tomu v příštích dvanácti měsících o přibližně 2,5 miliardy jen kvůli nižším odvodům zaměstnanců a vyplácení podpor v nezaměstnanosti,“ uvedl předseda spolku Michal Chour.
Bez vhodných opatření mohou být podle Mazáčka následky mnohem horší. Celkový negativní dopad do ekonomiky země odhaduje na 170 až 220 miliard korun. Bez podpory státu podle něj také hrozí vytvoření nové rovnováhy na trhu s horší kvalitou služeb, méně zaměstnanci a nižšími příjmy pro veřejný sektor.
Luxus je zážitek, nemá přijít poštou, říká byznysmenka Vejvalková. Stát podle ní zapomíná na Prahu |
Zhoršení kvality služeb je pro spolek ten nejhorší scénář, a proto chce usilovat především o udržení luxusních restaurací i hotelů. Právě hotely jsou podle členů stěžejní pro obnovení kvalitního turismu po krizi. Starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN) považuje situaci za příležitost pro restartování pražského turismu v udržitelné formě.
„Chtěl bych, aby si centrum Prahy zachovalo svou kulturně-historickou hodnotu jednoho z největších aktiv celé České republiky, a zároveň chci zabránit jeho degradaci,“ řekl Hejma.
Podle prezidenta Zátiší Catering Group Sanjiva Suriho si Praha v tomto ohledu před krizí vedla dobře. Celosvětově se řadí na osmé místo v tzv. MICE turismu (z angl. meetings, incentives, conferencing, exhibitions), což je trh, ve kterém je primární symbióza mnoha dílčích činností, které lokalita nabízí – výstavy, veletrhy, konference apod. Podle Suriho utratí „MICE turista“ zhruba čtyřnásobek toho, co ten běžný. V zájmu Prahy je proto tento druh klientely i nadále lákat.
Regulace sdíleného bydlení
To se ovšem vylučuje se službami, jako je krátkodobé sdílené bydlení, jež je v Praze velmi rozšířené. V současné době podle Hejmy nabízejí sdílené byty více než 14 tisíc lůžek, což odpovídá počtu lůžek, jež nabízejí pražské hotely. Do budoucna by se proto chtěl zasadit o jejich regulaci.
Praha dohání miliardové ztráty. Zdražit může jízdné i parkovné, říká náměstek Scheinherr |
Přestože krize nezasáhla jen Prahu, dopady v tomto regionu jsou nejhorší. „Není to jen o pomoci Praze, ale celé České republice. Na zdejší turistický sektor je přímo či nepřímo navázaná celá řada firem i mimo hlavní město. Připravujeme konkrétní analýzy a návrhy, jaká pomoc je potřeba, a na základě dostupných údajů propočítáváme možné efekty,“ uvedl Mazáček.
Z hlediska výnosů je pražský hotelový byznys druhým nejvíce postiženým v Evropě. První je v tomto směru italský Řím. Předpokládaný návrat do stavu před krizí očekávají podnikatelé v roce 2024.
