Podle ministerstva financí je navýšení schodku naprosto nezbytné kvůli pokračování programů na pomoc ekonomice. Doporučení rozpočtové rady tak nelze akceptovat, uvedlo MF.
Vláda schválila zvýšení schodku rozpočtu už potřetí od propuknutí pandemie, a to z dříve schválených 300 miliard korun na 500 miliard korun, v pondělí. Sněmovna by měla návrh projednat 16. června. Před pandemií šíření koronaviru byl schodek rozpočtu pro letošní rok naplánován na 40 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Vláda navýšila schodek státního rozpočtu na 500 miliard. Peníze míří do obcí i na podporu dovolené |
„Lze sice akceptovat argument, že by výkon ekonomiky letos mohl být natolik slabý, že skutečně dojde k vyššímu než dosud plánovanému propadu příjmů státního rozpočtu. Samotná změna očekávaných příjmů by však znamenala zvýšení deficitu státního rozpočtu pouze o 63 miliard korun, nikoli o celých 200 miliard korun,“ uvedla rada. Zbývající část, zhruba 137 miliard korun, plánuje vláda použít jako rozpočtovou rezervu bez konkrétního vymezení účelu.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pondělí uvedla, že po poslední novele zákona o státním rozpočtu bylo v rezervě 78,8 miliardy korun a nyní je v ní aktuálně 100 milionů korun. Z rezervy vláda vyplácí podpůrné programy i například nákupy materiálu a ochranných prostředků. Financovat těmito penězi chce také ale dotační tituly pro kraje a obce nebo opravy silnic druhé a třetí třídy nebo zvýšení investic Státního fondu dopravní infrastruktury.
„Doporučení Národní rozpočtové rady na odklad novely zákona o státním rozpočtu nelze akceptovat, neboť by znamenalo trestuhodnou chybu v podobě okamžitého zastavení všech opatření vytvářejících podmínky pro rychlé překlenutí krize, nemožnost podpořit rozpočty samospráv kompenzacemi, což mimo jiné před týdnem právě rada požadovala, zastavení investic a omezení schopnosti státu pružně reagovat na aktuální krizi,“ uvedlo ve čtvrtek ministerstvo.
Rada dále považuje za žádoucí, aby byl při žádosti o navýšení výdajů specifikován jejich účel včetně rámcových analýz dopadů do ekonomiky. „Uvolnění takto vysoké částky bez uvedení konkrétního využití snižuje transparentnost veřejných výdajů a omezuje parlamentní kontrolu,“ uvedla.
Dále by podle rady bylo vhodné provést analýzu již zavedených stabilizačních opatření z hlediska jejich efektivnosti, neboť některé již přijaté nástroje mohou naopak brzdit oživování ekonomiky. Například jde o prodlužování ošetřovného i v době, kdy už je většinou možné umístit děti do školských zařízení. „Rozvíjet a prodlužovat by se pak měla pouze ta opatření, u kterých bude prokázána jejich účinnost a efektivita z hlediska stabilizace ekonomických subjektů zasažených koronavirovou krizí,“ dodala rada.
