Přesná čísla: Blanka ušetřila řidičům 290 let čekání v kolonách. Komu uškodila?

Čítače na klíčových dopravních tepnách zjistily, že pod zem se schovalo 30,1 milionu aut, která by jinak jela po povrchu.

To se podle měření projevilo i na počtu havárií. Zaznamenala o 72 procent nižší relativní nehodovost v tunelech oproti srovnatelnému úseku na povrchu. Jde o data pořízená v období od spuštění nové části Městského okruhu, k němuž došlo 19. září 2015, až do 29. srpna tohoto roku.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Zpracovávala je projektantská společnost Satra, která je od června tohoto roku správcem komplexu, a Technická správa komunikací.

Dosud nezveřejněná čísla ukazují mimo jiné na to, že Blanku – tedy komplex skládající se ze tří různých tunelů – se řidiči opravdu naučili používat.

To platí v dobrém i zlém. „Zatížení tunelu Blanka se od října do prosince (loňského roku – pozn. red.) postupně zvyšovalo a v nejzatíženějším úseku (Brusnický tunel) projíždělo v prosinci 2015 až 72 tisíc vozidel za den,“ stojí v závěrech vyhodnocení.

O několik let zpožděná stavba za zhruba 37 miliard korun se pro část řidičů stala zásadním nástrojem pro zrychlení cesty. Z Troje se hbitě dostanou až na Břevnov. Velká část aut díky tunelu opravdu zmizela z povrchových silnic. Snáze díky tomu šoféři projížděli hlavně oblastí Letné.

Ve Veletržní ulici, kde v minulosti stávaly dlouhé kolony, se dopravní zátěž snížila o 33 procent. V ulici Milady Horákové, hlavní letenské tepně, to bylo dokonce o 38 procent méně. Lidé z tamních činžáků vídali pod okny na jaře loňského roku 38 tisíc aut denně. O rok později – po spuštění Blanky – to bylo v průměru „jen“ 25 tisíc.

Hodnotící zpráva však poctivě přiznává, že na mnoha místech doprava naopak nepříjemně zhoustla. „K výraznějšímu nárůstu provozu došlo i v navazujících sběrných komunikacích: na ulicích Patočkova a V Holešovičkách,“ stojí v dokumentu.

Jde o místa, kde auta z tunelu vyjíždějí a najíždějí na silnice, které na jejich nápor nejsou připravené. V případě Holešoviček jde o to, že v místě by mělo v budoucnu vyrůst pokračování vnitřního silničního prstence Prahy, které spojí Blanku s Jižní spojkou. To je však zatím v nedohlednu.

Vliv tunelu Blanka na vybraná místa pražské dopravy.

Pro lepší představu: na jaře 2015 tímto místem denně projelo průměrně 68 tisíc vozů, letos v červnu už to bylo 91 tisíc.

Problém Blanky tkví také v tom, že láká řidiče z velmi vzdálených částí Prahy. To znamená, že vlny aut se vzedmuly i na jihu města. Například na Strakonické, Dobříšské či na Jižní spojce vozidla často postávala, protože lidé v autech s nadějí zamířili směrem k tunelu Blanka.

Zavřete výjezd z tunelu Blanka. Situace je neúnosná, žádá Praha 6

Potvrzovala to mimo jiné měření pražského dopravního podniku: v říjnu se autobusy v této oblasti začaly zpožďovat o nepříjemných 25 až 30 minut, v porovnání se zářím 2014.

„Mezi řidiči vznikla poptávka po tunelovém komplexu Blanka a doprava silně zhoustla. Začnou se tvořit kolony ve Strahovském tunelu, a proto logicky dojde také k regulaci příjezdu do tunelu Mrázovka. Na Dobříšské ulici před ním se aktivují světla a do tunelu vpustí jen určité procento vozidel. Kolona se následně protahuje na Strakonickou i na Jižní spojku. To vše je spojená nádoba,“ vysvětloval loni na podzim v rozhovoru pro Lidovky.cz František Brtek, vrchní komisař pražské dopravní policie.