Příspěvek na bydlení pobírá letos každý měsíc v průměru o 84 000 lidí více než v uplynulém roce. Zatímco například v lednu loňského roku dostávalo tuto dávku 143 500 lidí, v letošním lednu jich už bylo 229 900. Poslední data za červenec pak udávají přes 256 200 vyplácených žadatelů.
| 2022 | 2023 | Rozdíl | |
| leden | 143 500 | 229 900 | + 86 400 |
| únor | 132 200 | 236 500 | + 104 300 |
| březen | 168 800 | 259 300 | + 90 500 |
| duben | 165 400 | 248 200 | + 82 800 |
| květen | 145 300 | 201 300 | + 56 000 |
| červen | 177 400 | 267 400 | + 90 000 |
| červenec | 177 300 | 256 200 | + 78 900 |
| srpen | 137 700 | ||
| září | 188 200 | ||
| říjen | 188 000 | ||
| listopad | 171 400 | ||
| prosinec | 228 000 | Zdroj: MPSV |
Růst počtu příjemců má několik příčin. „Prvním z nich je současná socioekonomická situace domácností, které čelí nárůstu životních nákladů, a které se tak vlivem finančních potíží rozhodly o pomoc nově požádat,“ říká mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta.
Jde zejména o zvýšení cen elektřiny a plynu. Takzvaná energetická inflace se za poslední dva roky vyšplhala na 61,5 procent. U seniorů je to dokonce 72,8 procent. „Náklady na energie a nájmy narostly tolik, že nájemníci dnes v průměru na bydlení dávají 44 procent příjmů, zatímco před dvěma lety to bylo 37 procent,“ uvádí sociolog Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.
Druhým faktorem je zvýšení tzv. normativních nákladů na bydlení, ke kterým došlo v říjnu 2022 a následně další rozvolnění podmínek pro získání příspěvku od ledna tohoto roku. „Zejména toto navýšení umožnilo vstup mnoha dalším domácnostem do této podpory a zároveň umožnilo vyplácet příspěvek na bydlení ve vyšších částkách,“ dodává Jakub Augusta.
Za nárůstem zájmu ale stojí i osvěta a publicita. „Stále však existuje poměrně značný podíl domácností, které sice mají na příspěvek na bydlení nárok, ale neví o tom,“ upozorňuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Ačkoli jsou mezi nejohroženější skupiny řazeni hlavně senioři a samoživitelé, z dat MPSV je patrné, že v některých regionech (Ústí nad Labem, České Budějovice) naopak mezi žadateli dominují osoby v produktivním věku. V dalších regionech je pak poměr pracujících a důchodců mezi žadateli velmi vyrovnaný.
To je způsobeno tím, že senioři nemají výrazně rozdílné důchody v závislosti na regionu, ve kterém žijí. Příjmy pracující populace a nájmy se ale liší velmi. „To tvoří situaci, kdy v bohatších regionech častěji na bydlení nezbývá seniorům a v chudších naopak pracující populaci se špatným postavením na trhu práce,“ dodává Daniel Prokop.
Mezi důchodci také panuje větší ostych než mezi mladšími věkovými skupinami. „Senioři se mohou ostýchat příspěvek čerpat, třeba aby na nich neulpěl cejch ‚pobíračů dávek‘,“ uvádí Lukáš Kovanda. Často je mezi seniory také horší osvěta a informovanost, například kvůli chybějícímu přístupu k internetu.
Důvodem pak může být i struktura obyvatelstva v daném regionu. „Strukturálně postiženější regiony jsou specifické podílem domácností závislých na sociálních dávkách nebo například strukturou vlastnického a nájemního bydlení,“ dodává Jakub Augusta.
Mezi žadateli zdaleka nejsou jen senioři a samoživitelé. Téměř stejné zastoupení jako právě samoživitelé mají i úplné rodiny s dětmi.
Neznamená to však, že by úplné rodiny trpěly stejným nedostatkem financí, jako samoživitelé. „Na základě nejnovějších dat víme, že ČSÚ eviduje přibližně čtyřikrát větší počet úplných rodin s dětmi než rodin samoživitelů. Pokud je podíl příjemců dávky podobný, vyjadřuje to skutečnost, že domácnosti samoživitelů čerpají dávku proporčně více než domácnosti úplných rodin s dětmi,“ uvádí Jakub Augusta.
Mezi příjemci tak jednoznačně dominují senioři, kteří žijí sami. „Pro samoživitele a rodiny je ta žádost mnohem těžší. Musí doložit spoustu typů příjmů a jejich dokladů od zaměstnavatele, údajů o výživném, prohlášení o tom, že si děti nevydělaly nic na brigádě a tak dále,“ vyjmenovává Daniel Prokop. Zároveň mají mnohem méně volného času, který ne vždy chtějí věnovat pochůzkám po úřadech. Navíc se na ně na rozdíl od seniorů nezaměřovala vládní kampaň. „Naše data ukazují, že hodně rodin podceňuje, že vůbec mají na příspěvek a přídavek na děti nárok,“ dodává Daniel Prokop.
Současný nárůst by se ale měl v letošním roce zpomalit, a to hlavně kvůli stabilizaci cen energií. „Počet vyplácených dávek se nebude už tak citelně zvyšovat jako loni, zůstane ovšem na navýšené úrovni trvaleji, zejména kvůli zmíněnému navýšení normativů,“ uzavírá Lukáš Kovanda.
