„Česká ekonomika na konci loňského roku prošla a nyní stále prochází mírnou recesí v důsledku vysokých cen. Průměrná inflace bude letos atakovat dvoucifernou hodnotu a její zkrocení tak zůstává hlavním společným makroekonomickým úkolem,“ komentuje výhledy lednové predikce ministr financí Zbyněk Stanjura.
Výhled ministerstvo proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. Průměrná inflace by podle očekávání ministerstva za celý rok mohla dosáhnout 10,4 procenta. Nezaměstnanost zůstane dále velmi nízká, ministerstvo ji odhaduje ve výši 3,2 procenta, a to recesi navzdory. Ta skončí patrně v prvním kvartále tohoto roku.
„Český trh práce je na tuto mírnou recesi velmi dobře připraven. Mechanismy, jak zvýšit zapojení další pracovní síly na trh, se ukázaly jako velmi funkční,“ uvedl ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva David Prušvic.
Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak po propadu v roce 2022 měla v letošním roce dále klesnout.
Ministerstvo financí ve své čerstvé makroekonomické prognóze počítá také s tím, že domácnosti se budou s vysokou inflací potýkat i nadále, a proto se jejich spotřeba opět sníží. „Zhoršený výhled inflace proti předchozí prognóze vychází zejména z poklesu spotřeby domácností. Proto je zhruba o tři desetiny vyšší než v předchozí prognóze,“ dodal ministr.
„Míra úspor domácností se ustálila na vyšších hodnotách než za covidu. Je asi o čtyři procenta vyšší na zhruba 16 procentech. Je tedy vidět, že domácnosti skutečně začaly šetřit,“ doplnil Prušvic.
Další kompenzace se nechystají
Predikce vychází ze scénáře, že se Evropě podaří nahradit ruské dodávky ropy a plynu, tak jako se to podařilo před nynější zimou. „Nenaplňují se předpovědi, že se Evropa neobejde bez ruského plynu. Aktuální stav zásobníků je mnohem vyšší, než byl uplynulé tři roky. Zvládneme i zimu příští,“ míní Stanjura.
„Podcenit situaci nechceme, ale myslím si, že jsme schopni situaci zvládnout. Vliv počasí ale tak velký není, v prosinci byla teplota v průměru jen o jeden stupeň vyšší než v předchozích letech. Pozorujeme také příznivý vývoj cen energií,“ dodal Stanjura s tím, že snížení cen se u domácností projeví se zpožděním.
„Pokud to tak půjde dál, cena bude pod stropem, nebude důvod pro další kompenzace,“ očekává ministr.
Schodek pod tři procenta
„Vláda připraví konsolidační balíček, jehož konkrétní opatření na koaliční úrovni intenzivně připravujeme a který má za cíl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento. Příští rok by se tak schodek měl dostat pod tři procenta HDP,“ komentuje ministr.
Podle odhadů ministerstva hospodaření veřejných financí skončilo loni se schodkem 3,6 procenta HDP a s dluhem 44,6 procenta HDP. V letošním roce by se měl celkový schodek přechodně zvýšit na 4,2 procenta HDP, deficit by měl prohloubit zadlužení až na 45,8 procenta HDP.
Na začátku prosince ministerstvo vytvořilo pět pracovních týmů, které mají přijít s nápady, kde ušetřit minimálně jedno procento strukturálního schodku, tedy asi 70 miliard. V polovině února by tyto expertní skupiny měly mít hotovo a na jaře chce mít Stanjura na stole návrh zákona, který zamíří do vlády. Konkrétní v tom, jak úspor dosáhnout, ministr zatím nebyl.
Připustil ale, že v koalici pokračuje debata o sjednocení dvou nižších sazeb DPH, tedy té 10 a 15procentní. „Dále debatujeme o tom, které produkty nebo služby mají být v jaké sazbě. Cílem není snížení strukturálního salda, ale zjednodušení systému,“ upozornil ministr.
