Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ekonomika

Češi hledí při nákupu hlavně na kvalitu a cenu potravin, původ zajímá jen minimum lidí

ilustrační snímek foto: albert

Nákupní chování se během pandemie výrazně změnilo. Češi stále častěji volí kvalitní potraviny. Kvalita je rozhodující pro 44 procent Čechů. Pro třetinu lidí je důležitým faktorem cena. Význam ceny ale kvůli ekonomické nejistotě znovu vzrůstá. Pouze pro čtyři procenta je při výběru potravin nejdůležitějším hlediskem země původu.
  7:31

Složení potravin je na prvním místě pro 13 procent lidí. Podle výrobce se rozhodují dvě procenta a podle jiných kritérií tři procenta Čechů, vyplývá to posledního průzkumu poradenské společnosti KPMG.

V minulém šetření KPMG v roce 2019 podíl těch, kteří upřednostňují při výběru cenu, klesl podruhé pod 30 procent. Nyní ale opět vystoupil na 34 procent, což představuje návrat do roku 2013. 

„Důvodem je pravděpodobně ekonomická nejistota spojená s koronavirem a nově i vysokou inflací. Pokud tato nejistota nepoleví, trend vzrůstajícího důrazu na cenu nejspíš ještě posílí,“ uvedla Martina Štegová, partnerka v KPMG odpovědná za retail. Dodala, že cena je pochopitelně nejdůležitější pro lidi s nižšími příjmy.

Za ekonomické konjunktury v roce 2017 označilo cenu za rozhodující faktor 28 procent dotázaných. To je nejnižší podíl za celé sledované období od roku 2013 do současnosti.

V letošním roce většina domácností přejde do úsporného režimu, předpokládá KPMG. Je to nejen kvůli vysoké inflaci ale také skokovému zdražování elektrické energie, plynu či pohonných hmot. Růst se ovšem propíše také do cen potravin. 

Hlavně kvůli jejich zdražování zaplatí průměrně za potraviny přibližně každý jedenáctý (devět procent) více než čtyři tisíce korun měsíčně. Mezi třemi až čtyřmi tisíci korun se tyto výdaje pohybují u pětiny respondentů. Do dvou tisíc korun se vejdou útraty 32,5 procent Čechů.

„Výdaje za potraviny rostou skokově. V roce 2013 převyšovaly tři tisíce korun za měsíc jen u šesti procent lidí. V roce 2019 stoupl podíl této skupiny na 16 procent a letos na 29 procent. Zároveň s tím samozřejmě klesá podíl těch, kteří se vejdou do dvou tisíc korun,“ upozornila Štegová.

„Potraviny jsou zboží základní spotřeby, které nelze ničím nahradit. Pokud tedy domácnostem ukrojí stále větší část z příjmů, logicky jim pak nezbývá tolik na jiné útraty, zejména v sektoru služeb,“ dodala.

Autor:
Témata: jídlo, KPMG, OSN

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Opět jsme to roztočili: Ohlédnutí za Vánočním kolotočem v roce 2021
Opět jsme to roztočili: Ohlédnutí za Vánočním kolotočem v roce 2021

Vánoční kolotoč se stal nedílnou součástí eMimina. Letos si už po třinácté naše uživatelky vzájemně poslaly dárečky, které opět udělaly velkou...

Mohlo by vás zajímat