Druhým, napjatě očekávaným tématem pražské schůzky bylo jednání o možném vstupu bulharského státu do kupující firmy Inercom.
Operace plná nástrah
To by však představovalo velice komplikovanou operaci. Podle zdrojů LN blízkých vedení ČEZ se vyjednavači domluvili, že do konce března si každá ze stran opatří právní analýzu, jakým způsobem by ke koupi Inercomu ze strany Bulharska mohlo dojít. „Přestože v průběhu prodejního procesu, který běžel celý loňský rok, bulharská vláda o koupi prodávaných aktiv neprojevila oficiálně zájem, vyjde ČEZ svému obchodnímu partnerovi vstříc a tuto možnost prověří,“ uvedla tisková mluvčí ČEZ Alice Horáková. Do konce měsíce by pak majitelé Inercomu měli znovu přijet do Prahy vyjednávat.
Bulharská vláda Bojka Borisova chce získat kontrolu nad činností Inercomu z politických důvodů – v balkánské zemi se prodej sítě ČEZ stal hlavním politickým tématem. Síť totiž obsluhuje tři miliony obyvatel a Inercom je firma, kterou do letošního roku téměř nikdo neznal. Jasné zatím není ani to, kde na transakci za 8,5 miliardy korun sežene Inercom peníze (stát se tak musí do devíti měsíců od podpisu smlouvy – tedy od 23. února). Již dvě banky (Fibank a Bulharská rozvojová banka), se kterými původně firma počítala, daly od obchodu ruce pryč. Transakce se stala klackem v rukou opoziční Bulharské socialistické strany proti Borisovově vládě. Socialisté ve středu nahnali do ulic Sofie nespokojené občany demonstrovat.
Případný vstup bulharského státu do Inercomu by ale byl složitý. Zejména z důvodu, že ČEZ s bulharským státem vede mezinárodní arbitráž kvůli údajnému nesplnění podmínek z dob vstupu ČEZ na bulharský trh (rok 2004). Ve hře je až 500 milionů euro pro českou společnost. Mohla by tedy nastat bizarní situace, kdy ČEZ by na jedné straně vyjednával s bulharským státem o dotažení prodeje svého majetku, zároveň by ale s bulharským státem vedl mezinárodní arbitráž. To ale není podle zdrojů LN jediná komplikace.
Součástí smlouvy mezi ČEZ a Inercom jsou podle důvěrných informací LN zároveň ustanovení, která říkají, že kdyby například proti ČEZ nyní bulharské úřady zahájily řízení a požadovaly po české společnosti zaplacení pokut, uhrazení by šlo za ČEZem. Tím by však teoreticky mohlo dojít k tomu, že bulharský stát by prostřednictvím takovýchto pokut skrze své úřady mohl tlačit výslednou cenu transakce dolů.
Tlumočník u stolu
Pražský „meeting“ byl ostře sledovaný nejen v České republice, ale především v Bulharsku. Vyjednávání pokrývalo několik bulharských televizních štábů.
Podle zdrojů LN byl vyjednávací tým Inercomu čtyřčlenný. Majitelku firmy Ginku Varbakovovou doprovodil i její manžel Slavčo Varbakov, který je považovaný za hlavní figuru bulharské firmy. Důležitou součástí obou týmů jsou právníci. Českou společnost doprovází právníci z pražské advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges, Inercom zastupují sofijští právníci a londýnská kancelář Allen & Overy. Tito právníci mají s českými reáliemi zkušenosti z období kolem roku 2004, kdy poskytovali státu služby při privatizaci OKD.
Aby se manažeři ČEZ a Inercomu neztratili v překladu, jednání byla za účasti tlumočníka vedena v mateřských řečech – tedy v češtině a bulharštině. Schůzky se uskutečnily nejen v sídle ČEZ, ale i na jiných místech v Praze – možná z důvodu, aby manželé Varbakovovi nemuseli čelit každý den dotazům bulharských žurnalistů, kteří trpělivě před sídlem české společnosti každý den vyčkávali.