"Projekt dálničního rádia je založen na myšlence, že řidiči již nestačí jen popsat stav, že se například stala dopravní nehoda (klišovité 'řidiči, dávejte si pozor'), ale měl by automaticky dostat také radu, kde je vhodné místo na včasné objetí a podobně. Víme, že dopravním informacím se věnují téměř všechna rádia, ale určitě nemají ve svém schématu tolik volného času, aby mohla informaci o dopravním problému dál rozvíjet. Specializované dopravní rádio bude mít na všechny tyto informace dostatečný prostor v éteru," tvrdí autor projektu Radim Pařízek, který je mimo jiné i provozovatelem ostravského rádia Čas. Podle něj má Rádio Dálnice v licenčních podmínkách také výrobu speciálních pořadů z oblasti dopravy a v oblasti sociální reklamy chce podporovat prevenci dopravních nehod. Informace z provozu mají podle Pařízka získávat vozidla či motorky v barvách rádia, které budou vyrážet do terénu.
Licenci dostalo dálniční rádio od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na konci roku 2008 a v nedávné době doplnily síť kolem dálnice další přídavné dokrývací kmitočty. Pokrytí dálničního rádia tak mají zajistit desítky malých kmitočtů, které budou šířit signál kolem hlavních dálničních tahů.
"Řidiči další rádio nepotřebují"
Jenže právě udělení více než dvou desítek kmitočtů ještě nevysílajícímu rádiu je trnem v oku nejen řadě dalších rozhlasových provozovatelů, ale třeba i Československému DX klubu, sdružení zájemců o amatérský rádiový příjem. "Co naše dálnice skutečně potřebují, je pořádná údržba a investice do informačního systému, jako jsou světelné tabule, dynamicky se přizpůsobující dopravní značky a aktuální data do navigačního systému automobilu. Další rádio s mluveným dopravním zpravodajstvím nemůže přinést žádný významný efekt. Tomu snad nemohli uvěřit ani v radě pro vysílání," řekl LN Jan Kolář z Československého DX Clubu. Klub se podle něj ke vzniku nových komerčních stanic obvykle nevyjadřuje, ale start Rádia Dálnice vyvolal mezi jeho členy znepokojení. "Pokud by po intenzivním dopravním zpravodajství z dálnic byla skutečně poptávka, už dávno by je některá z existujících stanic nabídla. Je proto znepokojující, že projekt rádia s dopravní tematikou byl důvodem k nestandardnímu postupu při udělení licence, a to licence rovnou zahrnující více než dvě desítky frekvencí. Minulost bohužel zná mnoho případů postupného 'ohýbání' licenčních podmínek, které se po čase nijak nepodobaly těm, na jejichž základě k nabytí licence došlo," konstatuje Kolář.
O co vlastně jde? Například o to, že český éter je natolik přeplněný, že spuštění nového vysílače většinou znamená omezení dosahu vysílačů nynějších, pokud pracují na blízké frekvenci.
Dalším problémem je podle provozovatelů rádií to, že ne všechna mají stejnou šanci uspět při rozšiřování svého pokrytí. Ne každé totiž získá od RRTV ty kmitočty, o něž žádá. Přičemž rozhodování rady je podle kritiků hodně subjektivní. Lepší pokrytí přitom znamená větší dosah, a tím i šanci na víc peněz z reklamy.
Podle Koláře je chyba v systému udělování licencí: "Rozhodnutí o přidělení kmitočtů je věcí subjektivního posouzení úzké skupiny radních, více či méně skrytě napojených na politiky a s nimi spojené soukromé zájmové skupiny. Nelze přehlédnout, že takový stav vyhovuje pár vlivným mediálním společnostem, které dnes fakticky dominují rozhlasovému trhu. Můžeme-li vůbec o trhu hovořit," říká.
Na systém přidělování licencí si stěžuje i Marek Berger z regionálního Rádia Haná. "Některé osoby a firmy dostávají frekvence, o které se sami nezasloužily, jiným je naopak vezmou. Konkurenční potenciál rádií je pak nevyrovnaný. Někdo může vysílat pouze ve svém regionu a jinam se nedostane, někdo může vysílat, kde se mu zachce. Je to velká nespravedlnost a děje se to už řadu let."
Mnoho psů – zajícova smrt
Na situaci kolem Rádia Dálnice nehledí příliš nadšeně ani Michal Zelenka, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání. Členem této asociace je přitom i Rádio Čas, které stejně jako Rádio Dálnice patří Radimu Pařízkovi. "Na pana Pařízka se asi nikdo zlobit nemůže, ten se snaží rozšiřovat své podnikání jako kdokoli jiný. Jde jenom o to, že v oblasti rozhlasového vysílání to není tak jednoduché, protože kmitočtů není neomezené množství. Takže potřebujete licenci, a tu vám musí dát státní regulační orgán. A je otázka, zda regulátor konal tak, jak měl, protože udělit víc než dvacet dokrývacích kmitočtů rádiu, které ještě nevysílá, je velmi neobvyklé," říká opatrně Michal Zelenka. "Každý nový kmitočet, který spustíte, ať už licencovaný, či nelicencovaný, omezí ty stávající. Sice o pidikousek, ale mnoho psů – zajícova smrt. Rádia dnes nemají zdaleka takový dosah, jako měla ještě před deseti lety," konstatuje Zelenka.
Šlo o programovou pestrost
Předsedkyně RRTV Kateřina Kalistová hájí verdikt radních právě tím, že jim šlo o programovou pestrost v éteru. Ke štědré nadílce kmitočtů Rádiu Dálnice Kalistová LN sdělila, že původně rádio obdrželo od rady licenci na jeden kmitočet – Jihlava – v roce 2008. "Rozhodnutí rady bylo napadeno žalobou a rada je obhájila. Rozsudek Městského soudu v Praze nabyl právní moci v říjnu 2009. Rádio poté zažádalo o změnu územního rozsahu vysílání a rada žádosti vyhověla," uvedla Kalistová. Všechny kmitočty, o kterých rada rozhoduje, musí podle ní nejdřív koordinovat Český telekomunikační úřad coby správce kmitočtového spektra. Ten ručí za to, aby nedocházelo k rušení. Podle mluvčí ČTÚ Dany Makrlíkové provedl úřad při koordinaci standardně všechny výpočty a neshledal důvody kmitočty nezkoordinovat.
