Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Rakouské banky se štítí jádra. Spořitelna i UniCredit se vyhýbají atomovým projektům

Ekonomika

  17:00
PRAHA - Banky v současnosti sedí na hromadě peněz, u kterých neví, kam je umístit, aby je výhodně a relativně bezpečně zhodnotily. Někdo by si mohl myslet, že banky nebudou příliš vybíravé, komu a na co půjčí, pokud samozřejmě nepůjde například o export do problematických oblastí či vývoz zbraní.

Jaderná elektrárna. Ilustrační foto. foto: Reprofoto

V případě financování exportu dodávek a subdodávek (úvěr nezískává dodavatel, ten pouze pomáhá s aranžováním odběratelského úvěru investora – pozn. red.) třeba turbín pro jaderné projekty, to ale úplně neplatí.

Obzvlášť u bank, které mají matky v Rakousku, případně jsou silně zastoupeny v Německu, je to nyní takřka nepřekonatelný problém. A to přesto, že tuzemské strojírenské firmy jako Škoda JS, Doosan Škoda Power a další se dlouhodobě úspěšně uplatňují při stavbě jaderných elektráren například na Slovensku, v Maďarsku, či na Ukrajině.

Do dvou let chceme uspořit miliardu, plánuje šéf České spořitelny Salomon

Konkrétně jde o Raiffeisenbank a Českou spořitelnu z rakouské skupiny Erste Group, ale io italskou UniCredit bank. Ještě donedávna přitom platilo, že matka tuzemské UniCredit nebyla v Itálii, ale právě v Rakousku.

„Je pravda, že tuzemské banky s matkami v Rakousku mají dlouhodobě problém s financováním projektů určených pro jadernou energetiku,“ potvrzuje Jan Kleisner, člen představenstva a finanční ředitel Škoda JS.

Firmy však nemají problém zajistit financování u dalších asi šesti bank, které v tuzemsku působí. „Teď jsme si ale dělali průzkum mezi českými bankami, které jsou jádro schopné financovat, a bylo tam šest bank, včetně například ČSOB či HSBC. Překvapilo nás, kolik jich je. V minulosti se k tomu totiž hlásila jen jedna banka,“ říká šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.

Mezera na trhu

To ovšem nic nemění na tom, že podle firem je na tomto trhu mezera a zároveň menší konkurenční tlak.

„Konkurenční prostředí je poznamenané mezinárodní politikou, protože většina bankovních domů v České republice reprezentuje zájmy svých mateřských společností ze zahraničí,“ sdělila LN Barbora Půlpánová z Aliance české energetiky, která vznikla loni pod vedením společnosti Škoda Praha ze skupiny ČEZ a usiluje o prosazení tuzemských firem na zahraničních trzích.

„Jako příklad lze uvést malý zájem o financování jaderných projektů ze strany rakouských nebo německých bankovních domů, které tuto politiku přenášejí i své dceřiné společnosti v Česku,“ dodala.

Podpora českého exportu pro jaderné projekty.

Finanční domy jsou tak zajedno se státní politikou Rakouska či Německa, které jádru příliš nefandí. Odpor k financování jaderné energetiky přitom nepopírají ani samotné banky.

„Nedávné události ukázaly, že rizika spojená s jadernými elektrárnami pro životní prostřední a populaci není možné v současné době účinně omezit,“ vysvětluje Petra Kopecká z Raiffeisenbank, proč se banka finančně nepodílí na výstavbě jaderných elektráren.

Podle mluvčího celé skupiny RBI vychází tento postoj výhradně z firemních hodnot a posouzení podnikatelského rizika a nikterak nesouvisí s oficiálními rakouskou politikou.

„V rámci politiky naší skupiny UniCredit financování těchto projektů neposkytujeme,“ konstatuje i mluvčí UniCredit Petr Plocek, opět s odkazem na jejich rizikovost.

Trochu paradoxní však je, že banky s matkami v Belgii či ve Francii takový problém s podporou exportu dodávek pro jaderné projekty nemají. Nicméně připouštějí, že vždy záleží na individuálním posouzení.

„Samotnou výstavbu jaderných elektráren nefinancujeme. Financování společností, které například mohou dodávat do energetických zařízení komponenty, ovšem není v rozporu s naší úvěrovou politikou,“ uvedl Jan Scholz, manažer útvaru řízení úvěrových produktů korporátního bankovnictví ČSOB, která patří belgické skupině KBC.

Mezi další banky, které dnes financují tuto oblast exportu, se řadí i Komerční banka, Sberbank, HSBC či Česká exportní banka. Podle informací z trhu pak zajímá tato oblast i PPF banku.

České firmy větří příležitosti

Možností, kde se mohou čeští strojírenští dodavatelé v dohledné době uplatnit, je hned několik. Členové Aliance české energetiky, v níž jsou zastoupeny firmy jako Škoda JS, Doosan Škoda Power, Vítkovice, Alta a řada dalších, cílí zejména na projekty, které jsou geograficky blízké České republice.

Prakticky se jedná o pás spojující Finsko a Egypt. Konkrétně jde o jaderné elektrárny ve finském Hanhikivi, v maďarském Paksi, turecké Akkuye, jordánském Kusejr Amře a egyptském el-Dabá.

„Co se týče projektu výstavby jaderné elektrárny v Jordánsku, rádi bychom společně s ostatními členy Aliance české energetiky nabídli dodávky pro konvenční ostrov jaderné elektrárny. Je nutné konstatovat, že se nacházíme v počáteční fázi projektu, proto je velmi složité nyní zaujímat stanovisko k nabídkám na financování,“ uzavírá generální ředitel Doosan Škoda Power Jiří Šmondrk.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...