I když chápeme, že se mnoha lidem kvůli mohutnému vzhledu líbí, k příznivcům módy SUV vozů se rozhodně neřadíme. Vždyť si to vezměme: tahle auta jsou těžší, mají horší aerodynamiku a to zhoršuje spotřebu paliva. Často je tu pohon všech kol, ten mají sice řidiči rádi, ale opět má nepříznivý vliv na spotřebu. V dnešní době, kdy se automobilky honí doslova za každým gramem emisí, jsou tak SUV auta, která jdou jasně proti trendu.
  |
V tomto ohledu pak mohou malá SUV, která jsou většinou odvozená od klasických městských hatchbacků, možná na první pohled absolutní nesmysl. Na SUV si tyto modely jen hrají, pohon všech kol ale většinou nemají, tak k čemu to je, že? Jenže pozor. Zrovna tato auta nám začínají dávat smysl a to hned z několika důvodů. Jsou totiž většinou skutečně praktičtější, než malé hatchbacky.
Stačí se jen zaměřit třeba na nastupování: spousta malých aut, jako třeba Ford Fiesta, nový Peugeot 208 a jeho sourozenec Opel Corsa, i nová Toyota Yaris, se vydala jakýmsi dynamičtějším a sportovnějším směrem. Sedí se v nich níže, hezky u silnice a pomáhá to v propojení řidiče s autem, takže se pak lze snáze oddávat sportovní jízdě. Jenže – kolik lidí s takovými auty bude jezdit ostře, že? Někdo ano, ale většinou jsou to čistě uživatelské vozy, které brouzdají po městě a v příměstském provozu. A nastupování do nich nemusí být pro každého úplně pohodlné: stačí pochroumané koleno, bolavá záda nebo prostě vyšší věk, kdy už je pohyblivost omezena.
Mistr v pohodlí
To do malých SUV se nastupuje skvěle: jsou to vlastně jen trochu „nafouklé“ hatchbacky, takže řidič do sedadla krásně usedá, aniž by se musel kroutit nebo naopak musel kamkoli šplhat, jako je tomu u SUV velkých. Už tato stránka věci je velkým pozitivem této kategorie: a premiantem v této disciplíně je Škoda Kamiq, která patří k největším mezi malými SUV.
Pro mnohé představuje Škoda Kamiq trochu nafouklou fabii, pro jiné je to jen derivát modelu Scala. Ale Kamiq je svébytný a dává skutečně smysl. Ono nastupování je tu opravdu tak pohodlné, že je to podle nás hlavní důvod, proč o tomto vozu uvažovat. A pozor: to platí nejen pro každého, kdo nechce nebo nemůže „zapadnout“ do nízko položené sedačky. Lépe se tu budou cítit třeba rodiče s malými dětmi, už jen manipulace s dětskou sedačkou bude trochu snazší než u fabie nebo scaly. Jistě, rozdíly to nejsou dramatické, Scala je možná jako rodinný vůz trochu praktičtější díky většímu zavazadelníku, ale i Kamiq pojme nákladu dost (400 litrů) a v pohodlí svou větší sestru předčí.
Kromě interiéru, který je opět velmi elegantní a přehledný, platí slova o pohodlí i o podvozku. Ten je u kamiqu opravdu výtečně odladěný. Zatímco Scala umí překvapit výkony v zatáčkách, Kamiq exceluje ve filtrování nerovností všeho druhu. Podvozek, i ten adaptivní, je opravdu nesmírně komfortní a upřímně, přepínat ho z tohoto režimu do režimu sportovního nás ani nenapadlo.
Škoda Kamiq je auto pohodové, vůbec nás ke sportovní jízdě neprovokuje. I z tohoto hlediska se domníváme, že to u zákazníků vyhraje: Kamiq prostě hodně dobře padne potřebám běžného řidiče pro každý den. Sportovní jízdní vlastnosti jsou fajn, ale pro každodenní trápení na rozbité cestě do práce a zpět oceníte spíš „žehlící“ vlastnosti kamiqu. Mezi malými auty (i když s délkou 4 241 zas tak malý není) patří v tomto ohledu k tomu nejlepšímu. Ano, možná je to auto trochu bez emocí, ale ono o ty emoce většinou tolik nejde.
Tříválec je jasná volba
Díky moderní platformě MQB-AO a množství asistenčních systémů ale umí Kamiq „zabrat“ i při sportovnějším jízdním stylu. Ale důležitější podle nás je, že díky světlé výšce, která je o 37 mm vyšší než u scaly, bude Kamiq praktičtější třeba na příjezdové cestě k zahradě či chatě. A že se do jeho kufru, který může mít podlahu zároveň s hranou nárazníku, dobře skládá náklad.
Z jízdního i praktického hlediska vlastně nemáme autu příliš co vytknout, snad jen přechod na opravdu výrazně dotykové ovládání infotainmentu nemusí být každému po chuti. Na druhou stranu umí být Kamiq neustále on-line a nabídnout sadu špičkových služeb, včetně vzdáleného přístupu k informacím o vozu za pomoci mobilní aplikace. Vůz lze takto na dálku odemknout i zamknout, uživatel ho může lokalizovat na mapě či nechat rozblikat, ukazují se informace o posledních jízdách a podobně.
Tady jsme zaznamenali jen drobný nedostatek: spojení s vozem mnohdy aplikace nenavázala, i když auto stálo třeba pod přístřeškem: jako by ke spojení bylo potřeba mít nejen signál mobilní sítě, ale i dokonalý signál GPS.
Co se motorizací týče, Kamiq se dodává s motory 1.0 TSI, 1.5 TSI a 1.6 TDI. Ačkoli je diesel úsporným lákadlem (a funguje v kamiqu dobře, jízda i s ním je hezky tichá), naším favoritem je tříválec 1.0 TSI v silnějším provedení s výkonem 85 kW. To má totiž šestistupňový manuál (nebo DSG automat), takže je univerzálnější i na dlouhých cestách. Dynamika je příjemná a tříválec umí být hezky úsporný. Běžně se dá jezdit za zhruba 6 litrů, v hustším městském provozu nebo při rychlejším tempu na dálnici stoupá spotřeba až k necelým sedmi litrům – tady už se projeví ona mírně vyšší stavba negativně, jinak ale znát není.
Tříválcový Kamiq je zároveň cenově dostupným vozem, byť i tady je znát, jak auta v posledních letech zdražila: model 1.0 TSI 85 kW ve výbavě ambition momentálně začíná na 412 900 korunách, ve výbavě style stojí 470 900 korun a za automat DSG se vždy připlácí 40 000 korun. Bez něj se ale dá v pohodě obejít.
