Z těchto údajů vyplývá, že loni řecká daňová správa vymohla pouhých 45 procent očekávaných příjmů z daní. Nedoplatky dosahovaly 87 miliard eur (2,35 bilionu korun), což je asi polovina hrubého domácí produktu. Od roku 2010, kdy Řecko kvůli krizi vstoupilo do záchranného programu finanční pomoci dohodnutého s mezinárodními věřiteli, ukazatel vymahatelnosti vytrvale klesá. V roce 2010 to bylo ještě 70 procent, v roce 2014 už jen 50 procent.
Neschopnost vybírat daně je v Řecku zdaleka nejvyšší v Evropské unii. Druhá Malta překonala 15procentní hranici. Zbytek zemí unie je pod deseti procenty.
Další údaje MMF ukazují, že zhruba 55 procent domácností v Řecku neplatí díky nejrůznějším sociálním úlevám žádné daně, což je zdaleka nejvíce v Evropské unii. Na druhém místě je Španělsko, které jako jediné těsně překračuje 20procentní hranici.
V oblasti mezd se v Řecku neplatí daně od zhruba 9000 eur ročního příjmu (přes 240 tisíc korun). Řecko je tak třetí za Francií a Rakouskem, kde jsou ovšem platy průměrně mnohem vyšší.
Tyto ukazatele jsou podle MMF dokladem toho, že pokud Řecko nepodnikne zásadní reformy ve výběru daní, těžko dosáhne optimistických cílů ohledně rozpočtových přebytků v příštích letech.
