Například státní společnost Hellenic Petroleum má v současnosti 2500 zaměstnanců, kteří pobírají za jeden rok v průměru 17,8 měsíčního platu.
Řidiči či vrátní si v této firmě ročně přijdou na 90 tisíc euro. V přepočtu na koruny to představuje přibližně 2 187 000 Kč, což je 182 250 korun měsíčně. Informuje o tom analytická zpráva investiční společnosti Conseq.
Údaje potvrzuje i zpráva agentury Reuters z letošního dubna, kdy v rafinérské firmě Hellenic Petroleum vypukla stávka. "Průměrné platové roční náklady na zaměstnance jsou okolo 85 tisíc euro," sdělila firma.
"Naši zaměstnanci dostávají vyšší platy než jejich němečtí či nizozemští kolegové, nicméně pracují o 15 procent dní ročně méně, což v tomto vysoce konkurenčním prostředí nemůže nadále pokračovat," řekl Reuters generální ředitel firmy John Costopoulos.
Bez matriky a bez katastru
Kvůli špatné evidenci matrik navíc řecký stát dlouhodobě vyplácejí důchody dávno zesnulým lidem.
ČTĚTE VÍCE: |
Další zajímavostí je i to, že v Řecku neexistuje komplexní katastr nemovitostí, a vláda tak nemá přehled, jakou půdu a jaké budovy nebo přístavy přesně vlastní. Jak bude v této situaci probíhat plánovaná rozsáhlá privatizace je tedy značně nejasné.
Řekové to nezvládnou
Podle analytiků společnosti Consey není Řecko schopné vlastními silami zvládnout problémy se svým dluhem. Restrukturalizace dluhu je proto v podobě prodloužení splatnosti dluhopisů nevyhnutelná.
Banky se propadajíMezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s dnes snížila ratingy čtyř předních řeckých bank o tři stupně na úroveň CCC. Navázala tím na pondělní degradaci státního ratingu Řecka na tutéž známku, protože domácí banky budou případným vyhlášením platební neschopnosti státu postiženy nejvíce. |
Důležité podle Stupavského bude, aby restrukturalizace byla rozprostřena do delšího časového období. V opačném případě totiž hrozí výrazné problémy celému evropskému bankovnímu sektoru a dalším státům eurozóny.
Řecký čuník půjde na porážku
Ministři financí eurozóny se na úterní schůzce nedohodli na zapojení soukromých investorů, která je klíčovým problémem připravovaného druhého záchranného plánu pro Řecko. O této otázce budou ministři jednat v dalších dnech a zejména se bude sledovat, zda se na jejím řešení dohodne Německo s Francií, mezi nimiž je v této věci hlavní neshoda.
"Řecký čuník rozhodně na porážku půjde. Postupný procesem by se ovšem mělo zabránit případné eskalaci krátkodobé nervozity a turbulencím na finančních trzích. Zdraví evropských bank je pro pokračování ekonomického oživení zásadní," uvedl Stupavský. Banky by se podle něj dostaly do závažných problémů v případě eskalace dluhové krize i v dalších státech eurozóny.
ŘECKO OCHROMILA GENERÁLNÍ STÁVKA: |
Expozice evropských bank v Řecku činí 162 miliard dolarů (zhruba 2,7 bilionu Kč). V Portugalsku je to 246 miliard dolarů, v Irsku 534 miliard dolarů a ve Španělsku dokonce 775 miliard dolarů. "Řecko se stalo závislým na neustále rostoucím dluhu a prakticky všichni ho již odepsali. Další problematické země ovšem ještě mají slušnou šanci se z dluhové pasti dostat," uvedl Stupavský.
Zásadním problémem pro Řecko i pro Mezinárodní měnový fond (MMF), který se na finanční pomoci Řecku podílí, je nyní podle Stupavského to, že země nemá přístup na finanční trhy. Směrnice MMF totiž vyžadují, aby země, která má získat půjčku, měla na příštích 12 měsíců zajištěno financování.
"A jelikož se dá s velkou pravděpodobností očekávat, že se přístup Řecka na finanční trhy neobnoví ani v příštím roce, MMF nemůže další tranši pomoci poskytnout. Proto musela s dalšími finančními prostředky přispěchat Evropská unie," uvedl Stupavský. Cílem je přitom podle něj zabránit přímému krachu Řecka.