130 let
Pavel Kysilka

Pavel Kysilka | foto: Česká spořitelna

Rozhovor

Šéf České spořitelny: Řecku doporučuji návrat k drachmě

Slovensko-cest
  •   20:00
PRAHA - V první polovině devadesátých let řídil měnovou odluku České republiky a Slovenska, přičemž dodneška mohou lidé nalézt jeho podpis na dvousetkorunové bankovce. Zkušenosti se zavedením koruny zúročil v rámci Mezinárodního měnového fondu, kdy pomáhal se zavedením nových měn i v dalších zemích, jako je například Moldavsko.

Pavel Kysilka, v současnosti předseda představenstva a generální ředitel České spořitelny, má v otázce ohledně návratu Řecka k drachmě jasno: „Na sto procent bych osobně Řecku doporučoval, aby se k drachmě vrátilo.“

LN V souvislosti s děním okolo Řecka se čím dal, tím více skloňuje návrat
země k drachmě. Podporujete tento scénář i vy?
Určitě je to správný a reálný ekonomický scénář, který je relativně snadno proveditelný technicky a organizačně. Existují recepty a návody, které jsou vyzkoušené, včetně Česka a Slovenska, jež tím úspěšně prošly. Největším úskalím byly a jsou reakce politiků. Například tehdejší česká politická scéna v Česku,  konkrétně někteří političtí reprezentanti jako tehdejší premiér Václav Klaus, měla z takového kroku oprávněné obavy. Nejtěžší na zavedení měny je tedy politickou reprezentaci k ekonomicky správnému kroku přesvědčit. To samé se bude týkat Řecka. Řecko v současnosti potřebuje takové politické zastoupení, které bude mít k takto zásadnímu kroku mandát. Vláda musí vzejít z řádných voleb, nemůže být provizorní, protože je to velmi závažný krok jak vnitropoliticky, tak mezinárodně. Nový politický lídr bude totiž muset postavit evropské partnery z měnové unie v podstatě před vnitropoliticky rozhodnutou hotovou věc. Nikoliv diskutovat, zdali ano, nebo ne, ale jak to udělat, aby se zmírnily a ošetřily možné a reálně hrozící negativní dopady.

ČTĚTE TAKĚ:

LN Bylo by to možné v současné situaci?
Řecko zatím nemá vedení, které by mělo nezbytný mandát a legitimitu. Osobně se domnívám, že do doby, než si Řecko vyřeší své politické otázky, k danému kroku nepřistoupí. Co se týče tamní ekonomiky, tak návrat k drachmě považuji za krok absolutně nutný, který ukončí grilování země na mučednickém loži. Bez zavedení vlastní měny nemá Řecko žádnou šanci se dostat ze zoufalých a prohlubujících se problémů. Pokud zůstane v eurozóně, tak je rozhodně nikdy nevyřeší a nevrátí se na cestu prosperity. Stávající varianta prostě nemá ekonomické řešení. Pokud někteří politici tvrdí, že má, tak buď lžou, anebo jsou totální ignoranti, kteří nevědí o ekonomii a ekonomice vůbec nic.

LN Jako expert MMF jste pomáhal se zavedením nové měny v Moldávsku i Gruzii. Co byste na základě těchto zkušeností radil Řecku?
Kromě těchto zemí jsem pomáhal i v Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. Co bych Řecku na základě svých zkušeností radil je, aby se  samozřejmě perfektně technicky a organizačně připravilo. To znamená mít třeba zásobu bankovek a mincí a tisknout a razit je v zahraničí pod nejpřísnějším utajením..To by neměl být problém, protože ve světě je takových míst dost a lze razit a tisknout například v Latinské Americe, Kanadě a dalších zemích. Dále je potřeba připravit legislativní rámec a v neposlední řadě je třeba připravit s klíčovými institucemi v Řecku implementační scénář. Vše je třeba dělat v utajení, protože jinak by se zvýšila už tak velká panika, kdy si řecké subjekty vytahují peníze z tamních bank. Právě to ale ukazuje na nutnost měnové odluky a znovuzavedení řecké národní měny.

LN S tím souvisí obnovení činnosti řecké centrální banky, která teď je jakoby „režimu spánku“. Co by to znamenalo pro ni?
Ano, bude třeba ji znovu transformovat na plnohodnotnou instituci ze současného stavu, kdy jsou její možnosti a pravomoci velmi omezené. To pro ni znamená mít zázemí na koncipování a provádění měnové politiky. A až budou připraveni, bude třeba postavit evropské politiky v podstatě před hotovou věc a řešit s nimi, jak to udělat. Rovněž je třeba vše představit jako společný projekt než jako jednostranný akt. Samozřejmě je klíčové souběžné řešení řeckého dluhu, kde já osobně vidím jedinou šanci, a to nechat nést odpovědnost za svá rozhodnutí investory tím, že přijdou v Řecku o své pohledávky.

Nové logo skupiny Erste, tedy i České spořitelny
Česká Spořitelna

LN Co pravděpodobně čeká Řecko v případě zavedení drachmy a jaké kroky by
měly tamní instituce v danou chvíli podniknout?
V ekonomice se budou dít dvě klíčové věci. Během pár vteřin po začátku obchodování na devizovém trhu drachma hluboce znehodnotí proti euru, zdepriciuje. Správným restriktivním nastavením měnové a rozpočtové politiky bude třeba zabránit inflaci. Depreciace sníží v Řecku cenu zboží a služeb, čímž nastartuje mezinárodní poptávku po levných službách a zboží a zaplaví zemi turisty. Kurzový režim by měla centrální banka spravovat pomocí řízeného plovoucího kurzu, aby trh sám posadil kurz drachmy tam, kam patří, a zároveň aby si řecká centrální banka mohla ponechat možnost ovlivňovat kurz intervencemi. Potřeba tedy bude nastavit správný měnový režim, zbrzdit inflaci a dokapitalizovat banky a likvidně je podržet.

LN Není trochu rozpor v tom, že investoři by měli nést následky, a řeckým
bankám by se mělo pomáhat?
Jenže banky musí existovat a fungovat. Pokud tedy některá evropská banka přeinvestovaná v Řecku  přijde odpisem pohledávek o svůj kapitál, musí samozřejmě odejít její vedení a investoři, ale pokud je systémově důležitá, musí jí být poskytnut kapitál, aby mohla fungovat dál. To se týká ale jen pár výjimek a Evropa to ekonomicky zvládne. V případě samotného řeckého bankovního sektoru je pomoc důležitá, protože ten je pro zemi klíčový.

LN Jakým neočekávaným změnám by mohla země při zavedení nové měny čelit?
Například v souvislosti s Evropskou unií?
V Evropské unii spousta politických představitelů investovala svůj politický kapitál do tvrzení, že opuštění eurozóny není možné a nejedná se o správné řešení. Právě tito lidé se budou muset připravit na to, že ztratí důvěryhodnost. To je ale v pořádku, protože udělali fatální chybu svojí ideologickou pozici. Stejně tak je potřeba na mezinárodní úrovni skousnout odmazání dluhu ze strany nadnárodních institucí.  Poslední cenou, kterou Evropa zaplatí, bude pomoc důležitým finančním institucím. Bude se jednat o určité banky, penzijní fondy a pojišťovny.

LN Mluvíte tedy o dalších finančních injekcích?
Ano, peníze, které byly několikrát propáleny v Řecku, měly být ve skutečnosti jednorázově použity na pomoc těmto institucím.

LN Ozval se vám již nikdo, zdali byste v Řecku nepomohl, kdyby zavádělo novou
měnu?
Přímá nabídka nepřišla, ale bylo mi řečeno, že ve vedení MMF se  zajímali o to, kde teď působím a co dělám. Měnové odluky mě bavily, ale osmá v životě už je trochu nuda, mám daleko zajímavější a důležitější práci zde doma.

K TÉMATU:

LN Jak dlouho trvala příprava zavedení české koruny? Bylo by možné tento
proces v případě Řecka urychlit?
Pokud by situace eskalovala, tak by bylo možné zavést novou měnu během jednoho měsíce. Jedná se však o rychlý a provizorní scénář, kdy by museli Řekové natisknout kupony s nízkou ochranou nebo stávající bankovky kolkovat či frankovat. Jinak by ale jeden měsíc měl stačit na organizační a technickou přípravu i na klíčová politická rozhodnutí. V případě, že by se mělo Řecko připravit plnohodnotně, tedy vytisknout bankovky a mít řádnou legislativu, trvalo by to sedm až osm měsíců.

LN Bylo by i dnes možné uzavřít hranice a okolkovat bankovky a vyměnit je?
Jak náročné by to bylo?
Spíš by se na potřebnou a krátkou dobu zavřely banky, omezily transfery peněz poté, co by bylo řešení ohlášeno. Nejspíše by k tomu došlo v době, kdy jsou banky přirozeně uzavřeny, tedy ideálně před víkendem, aby se zabránilo posledním spekulativním výběrům. Tím by se získalo několik dní na dokončení operace. Lidé a firmy by tak v pondělí používali již zdepreciovanou měnu.

LN V případě "českých" reforem, vždy šlo o rozpad stávající měny a nástup několika nových. V hypotetickém případě Řecka by ale došlo k zavedení "staronové" drachmy, ale euro by platilo v ostatních zemích eurozóny. Jak velký problém by to znamenalo?
Ekonomicky by to pro Evropu neznamenalo prakticky nic, protože Řecko je příliš malá země. Otázkou ale je, co by to vyvolalo v psychologii trhů a lidí v zemích trpících problémy, v jakých je Řecko. Zde je potřebná důvěryhodná rétorika evropských lídrů, aby nenastala panika v dalších zemích jako Španělsko a nedošlo k obrovskému odlivu likvidity ze zdejších bank.

LN Právě tento týden zmínil Jim Cramer, známý investor a moderátor televize CNBC, že během několika týdnů čeká run na banky státy, jako je právě Španělsko či Itálie. Jestliže trhy stojí na důvěře, tak v takovém případě by se přece panika mohla přelít do Francie, ale i dál. Myslíte si, že je to reálný scénář?
Určitě to reálný scénář je a je mu třeba zabránit.

LN Jak by se měli politici zachovat? Například ve třicátých letech v USA, kdy probíhal run na banky, Franklin D. Roosevelt banky uzavřel a posléze v tzv. Hovorech od krbu vysvětloval jednotlivé vládní kroky, aby Američany uklidnil. Měli by něco podobného dělat i evropští představitelé?
Určitě je intenzivní a otevřená komunikace součástí řešení. Musí dojít k dohodě mezi řeckou vládou a vůdci Evropské měnové unie, aby byli schopni veřejnosti věrohodně vysvětlit, co dělají právě za kroky, jaký je jejich smysl a jaká následná opatření mají připravena na řešení problémů měnové unie a eura.

LN Mohou současné masivní výběry peněz z bank v zemích, jako je právě Řecko či Španělsko, ovlivnit i chování v zemích, jako je například Česko?
Dopad na Česko bude vždy nepřímý. Česká veřejnost pochopila, že jsme sice exporty svázáni se zahraničím, ale domácí bankovní sektor a celá ekonomika jsou neuvěřitelně zdravé.

LN Na druhou stranu lidské chování je dáno iracionalitou. Lidé čtou a slyší
ve zprávách, co se děje jinde. Nemůže to způsobit paniku i u nás?
Zhoršuje to celkovou náladu. To je vidět zejména na tom, že domácí hrubý produkt neroste, protože neutrácíme ani firmy, ani domácnosti. Spíš bych řekl, že pokud se změny, o kterých se tu bavíme, správně provedou, tak budou znamenat zlepšení celkové nálady a úlevu. Zejména je potřeba přesvědčit veřejnost a finanční trhy, což jsou de facto taktéž spořící a investující jednotlivci a firmy, že ekonomika má zdravé základy -  například i ta italská a - nečelí takovým problémům, jaké má Řecko.

LN Bývalý hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer přišel s návrhem, aby řecká vláda vytiskla dlužní úpisy (issue debtor notes), které by měly v podstatě suplovat chybějící likviditu. Skrze novou „dočasnou“ měnu by mohla devalvovat a po nějaké době se buď rozhodnout úpisy převést na novou měnu, nebo vyměnit za eura. Bylo by takové řešení možné?
Ano, ale je to jen dočasné technické a časově nouzové řešení.

LN Nemůže se z Řecka stát precedent, který by donutil i další země, jako je Irsko či Portugalsko, k odchodu z eurozóny?
A proč ne? Eurozóna je od počátku ve své současné velikosti a podobě geneticky vadný koncept. Neříkám, které země by měly odejít, ale jestliže by odchod pár z těch, které euro nezvládají, znamenal nápravu jak eura, tak jejich vlastních ekonomik a životní úrovně obyvatel, tak je to správné řešení. Jako vždy ale záleží na tom, jak by se to vše ze strany evropských politických lídrů provedlo, a ti jsou dnes bohužel tou největší evropskou slabinou.

LN Jaký je váš tip, že Řecko vystoupí z eurozóny?
Osobně bych mu to na sto procent doporučil a myslím si, že k tomu v dohledné době dojde.

Autor: Vojtěch Wolf
  • Vybrali jsme pro Vás