Jen registry pod správou společnosti CCB prověřily téměř dva miliony dotazů ze strany finančních ústavů. Dalších 1,3 milionu vznesly na platební morálku klientů členové sdružení Solus, kteří vedou registr neplatičů.
„Banky se začínají dotazovat ve větším procentu případů než předtím,“ říká výkonný ředitel společnosti CCB Petr Kučera. Společnost spravuje bankovní a nebankovní registr. V bankovním registru jsou přitom údaje o řádných dlužnících i neplatičích.
Registry tak umožňují rychlejší poskytnutí půjček, které se prudce zvyšují. „Napomáhají, aby se banky vyvarovaly těch největších problémů,“ uvádí Jan Denemark, výkonný ředitel společnosti SinTe, která se zabývá hodnocením uchazečů o úvěr.
Kromě rychlejšího prověření uchazeče o úvěr ale mají registry pro banky ještě jednu výhodu. „Dává jim to šanci, aby dokázaly poskytovat více prostředků na úvěry, protože rizika jsou nižší,“ dodává Denemark.
Stamiliardový nárůst
V poslední době přitom zažívá sektor spotřebitelských a hypotečních úvěrů velký boom. Podle údajů České národní banky dlužili Češi letos v srpnu již 490,6 miliardy korun. Před rokem byl dluh tuzemských domácností přibližně o sto dvacet miliard nižší. Další desítky miliard poskytly Čechům leasingové a splátkové firmy. Na rychlý rozvoj všech typů půjček reagují v poslední době banky, které hledají možnosti, jak doplnit své zdroje. Konkrétně Česká spořitelna vydala v září podřízené dluhopisy za tři miliardy korun.
Půjčování peněz a prověřování klientů tak bude pokračovat i nadále. A jak proklepnutí uchazeče o úvěr vypadá? „Daná společnost realizuje dotaz do databáze Solus. Proběhne šifrovaný dotaz a dostane zpět šifrovanou odpověď,“ říká tajemník Solus Jan Stopka.
Odpověď se následně dešifruje a leasingová společnost nebo například banka získá informaci, zda je zájemce o úvěr veden v registru neplatičů či nikoliv. V případě, že jde o neplatiče, je jeho přístup k penězům značně zkomplikován. Peněžní ústav mu sice může půjčku poskytnout, ale dlužník je požádán o vysoké záruky nebo má velmi nevýhodné podmínky.
Podobně probíhá i prověřování klientů ze strany bank, které mají přístup do bankovního registru. Bankovní registr se však liší od databáze Solus v tom, že banky dostanou rovněž informace o tom, že zájemce o půjčku již v minulosti poskytnuté úvěry řádně splatil nebo splácí.
Klienti s dobrou úvěrovou historií mají přitom šanci dosáhnout na výhodnější podmínky. „Když je to velmi málo rizikový klient, tak banka může úrokovou sazbu nebo jiné poplatky snížit,“ upozorňuje Denemark. Tato praxe však platí zejména pro vyspělé trhy.
