Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Dosažení dohody komplikují neshody ohledně penzí, reformy trhu práce, rozpočtových cílů a zvýšení daně z přidané hodnoty, píše agentura Reuters.
Aténám ubývá optimismus, snížily odhad ekonomického růstu Řecka |
„Nacházíme se v konečné fázi bolestivého a obtížného období formovaného vládním jednáním s (věřitelskými) institucemi,“ řekl Tsipras centrálnímu výboru své strany SYRIZA. „Buďte ujištěni, že v těchto jednáních nepřijmeme pokořující podmínky,“ dodal. Podle agentury AP rovněž obvinil nejmenované evropské představitele, že předjímají krach jednání.
„Nepodlehneme iracionálním požadavkům“
„Nepodlehneme iracionálním požadavkům týkajícím se DPH, penzí a trhu práce,“ řekl premiér. Řecká vláda podle něj učinila kroky k nalezení společného postoje s věřiteli, má však hranice, které jí mandát získaný od voličů, zdravý rozum a potřeba zajištění hospodářského růstu v zemi nedovolují překročit.
Rusko podává prst ‚věrným‘. Chce zmírnit embargo pro Řecko, Kypr a Maďarsko |
Řecký ministr financí Janis Varufakis v pondělí uvedl, že očekává dosažení dohody s věřiteli během jednoho týdne. Parlamentní mluvčí strany SYRIZA Nikos Filis pak ve středu prohlásil, že Řecko bez dosažení dohody s věřiteli nedokáže uhradit splátku půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), která připadá na 5. června.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.
