Šéf BP Bernard Looney a jeho předchůdce Bob Dudley také okamžitě odstoupí ze správní rady Rosněfti. Rozhodnutí zbavit se podílu v Rosněfti si na konci prvního čtvrtletí vyžádá náklady až 25 miliard dolarů (550 miliard korun), uvedla s odvoláním na informace BP agentura Reuters.
„Ruský útok na Ukrajinu je aktem agrese, který má na region tragické dopady... BP se proto po důkladném uvážení rozhodla, že naše zapojení v Rosněfti, státem vlastněném podniku, nemůže dál pokračovat,“ uvedl výkonný ředitel BP Helge Lund.
„Situace na Ukrajině mě šokovala a hluboce zarmoutila.... Způsobila, že jsme od základů změnili postoj BP vůči Rosněfti,“ dodal šéf firmy Looney.
Politický tlak Londýna
Rosněfť podle agentur uvedla, že BP tento krok učinila po „bezprecedentním politickém tlaku“. Toto rozhodnutí „ničí úspěšných 30 let spolupráce mezi oběma společnostmi“, citovala agentura TASS ze stanoviska ruské společnosti.
Britský ministr obchodu Kwasi Kwarteng podle BBC tento týden vedení firmy sdělil, že její angažmá v Rusku je za současných okolností problematické. Podle Reuters je rozhodnutí BP po vypuknutí války na Ukrajině dosud nejodvážnějším krokem některé ze západních ropných společností, které v Rusku působí.
Rosněfť se na těžbě ropy v Rusku podílí zhruba ze 40 procent. Britská těžební skupina BP v Rosněfti od roku 2013 drží 19,75 procenta akcií, 50procentní podíl má ruská státní holdingová společnost Rosněftěgaz. Tento měsíc Rosněfť uvedla, že loni zvýšila čistý zisk více než šestinásobně na rekordních 883 miliard rublů (251,8 miliardy korun).
