Lidovky.cz: Proč máme vysokou inflaci?
Vývoj před počátkem rusko-ukrajinské války ukazuje, že dramatický nárůst naší jádrové inflace (bez cen energií a potravin) byl vyvolán vnitřně. Dělo se to v době, kdy spotřeba domácností již začala klesat a reálné mzdy nestoupaly. Nejednalo se tudíž o inflaci taženou větší spotřebou nebo tlačenou rychle se zvyšujícími mzdami.
Jediný významný zásah, který jsme v té době zaznamenali, bylo neobvykle rázné zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB), zatímco úrokové sazby v eurozóně, USA, Británii a jinde zůstaly nízké. Zvýšení sazeb spolu s rétorikou o inflaci vytvořilo v Česku inflační očekávání. A je zajímavé, že se toto očekávání promítlo do zvýšení zisku mnoha firem a podnikatelů, zatímco reálné mzdy a spotřeba domácností podstatně klesaly. Během posledních dvou let tak vidíme historicky velkou změnu v tom, jak zaměstnanci ztrácejí část HDP a svou část naopak zvyšují vlastníci kapitálu (firmy, podnikatelé či pronajímatelé bytů).
Jan Švejnar
|
Důchodci si díky částečné indexaci penzí k inflaci téměř udrželi svoji část, ale následné kroky vlády jim to nyní omezily. Je zajímavé, že se vláda zaměřila na omezení příjmů důchodců, ale ne na mimořádné zisky podnikatelů.
Lidovky.cz: Takže vláda měla zavést daň z mimořádných zisků, která nyní platí pro největší banky a energetické firmy, plošně?
Ano. Loni bylo žádoucí oznámit a zavést plošnou daň z mimořádných zisků pro všechny firmy jako dočasné krizové opatření. Výjimky se samozřejmě vždy dají řešit, třeba náhlý růst zisku firmy díky novému patentu. Vláda o takovém zdanění zprvu mluvila, ale pak k němu nepřistoupila.