„Květen je z pohledu hospodaření rozpočtu obecně jeden z nejslabších měsíců v roce. Příjmy nejsou navýšeny inkasem čtvrtletních plátců, naopak jsou snižovány vratkami po daňových přiznáních, a výdajovou stranu zatěžuje dvouměsíční záloha regionálnímu školství. I tak byl výsledný deficit na konci května o 40 miliard lepší než před rokem a za samotný květen nejnižší za posledních šest let,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Ve čtyřech z pěti letošních měsíců jsme zaznamenali meziroční zlepšení celkového deficitu, což můžeme jednoznačně přičíst k dobru rozpočtové konsolidaci. Očekáváme, že podobně jako loni bude vývoj salda v následujících čtyřech měsících výrazně příznivější díky pozitivním faktorům hlavně na příjmové straně rozpočtu,“ dodal.
Příjmy státního rozpočtu byly na konci května meziročně vyšší o 7,3 procenta. „Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků o 7,5 procenta a výběr pojistného se navýšil o 7,6 procenta. Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů vzrostly i zásluhou květnového zapojení prostředků Národního plánu obnovy o 6,4 miliardy,“ shrnul resort financí.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se v meziročním srovnání pozitivně promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024, jako bylo snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů, které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024.
Pozitivní vliv na inkaso měly i další změny přijaté v konsolidačním balíčku, konkrétně zrušení či omezení vybraných slev na dani, jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce, píše dále ministerstvo.
„Letos se začaly projevovat změny, které byly přijaty v rámci konsolidačního balíčku, například zrušení či omezení vybraných slev na dani. Konsolidace je mírná a pozvolná, schodky se snižují, avšak je otázkou, jak dopadne finální rozpočet na konci roku a zda bude dodržen plánovaný deficit,“ upozorňuje analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
V tomto roce se totiž podle ní mohou na příjmech do státního rozpočtu negativně propsat americká cla, která by mohla zpomalit růst ekonomiky a snížit růst příjmů. „To by mohlo tvořit tlak na dodržení plánovaného schodku,“ poznamenává.
Riziko cel a výdaje na obranu
Od příštího roku pak deficit státního rozpočtu prohloubí výdaje na obranu, které by se měly dle rozhodnutí vlády postupně navýšit každoročně o 0,2 procenta HDP až na tři procenta HDP v roce 2030.
Celkové výdaje letos v květnu meziročně vzrostly o třináct miliard. Pro jejich tempo a objem byl podle ministerstva zásadní vývoj běžných výdajů tažený financováním vzdělávání, odvody do rozpočtu Evropské unie nebo obsluha státního dluhu či platy zaměstnanců v organizačních složkách státu.
Na růstu výdajů sociálních dávkách se nejvíce podílely výplaty důchodů (0,9 miliardy). Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (3,6 miliardy), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku nebo příspěvek na bydlení (1,1 miliardy).
Naopak klesly výdaje na rodičovský příspěvek (-0,8 miliardy). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.
„V poměru k HDP letos podle nás deficit veřejných financí za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 240 miliard korun setrvá poblíž loňských 2,2 procenta. Vzhledem k trendu rozvolňování fiskálních pravidel v Evropě a stále relativně nízkému celkovému dluhu Česka vnímáme střednědobě riziko, že by nakonec mohlo dojít k ještě výraznější revizi tuzemských pravidel směrem k uvolněnější fiskální politice,“ shrnul Jaromír Gec, ekonom Komerční banky.
