Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale deficit pátý nejvyšší v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun.
„V průběhu srpna se podařilo stejně jako v minulém roce udržet hospodaření státního rozpočtu v přebytku. Měsíční příjmy byly vyšší než výdaje o 16,5 miliardy korun,“ komentoval výsledek ministr financí Zbyněk Stanjura.
„V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem,“ dodal ministr k průběžným výsledkům plnění rozpočtu.
Schodek dodržíme
Stanjura dále ujistil, že za předpokladu, že vláda bude nadále k výdajům přistupovat zodpovědně, pro letošek se schválený deficit ve výši 252 miliard dodržet podaří.
„Celoroční deficit státního rozpočtu je podle nás dosažitelný,“ potvrzuje předpoklad ministerstva financí,“ analytik Komerční banky Jaromír Gec. „K jeho zmírnění letos přispívá konsolidační balíček i zrušení opatření souvisejících s vysokými cenami energií. Svou roli však sehraje i postupný růst domácí ekonomiky, byť ten bude velmi pravděpodobně výrazně pomalejší než 2,3 procenta, se kterými v srpnu loňského roku při sestavování rozpočtu počítalo ministerstvo financí,“ upřesnil.
„Ve srovnání s loňským rokem je trajektorie schodku příznivější a splnění plánovaného schodku na celý letošní rok je stále reálné,“ předpokládá také hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Zdůraznil ale, že výsledky fiskální konsolidace jsou sice patrné, nicméně k tomu, aby se veřejné finance dostaly na dlouhodobě udržitelnou trajektorii, by bylo žádoucí další úsilí ke snižování rozpočtového schodku. „Tyto ambice částečně naplňuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Přesto by bylo žádoucí pokračovat v úsilí snižovat rozpočtové schodky v dalších letech,“ dodal.
Příjmy státního rozpočtu byly na konci srpna o dvě procenta vyšší než před rokem. Zvýšily se čistě daňové příjmy a příjmy z pojistného. Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů, nejvíce z titulu meziročně nižších refundací prostředků z Národního plánu obnovy, a převody výnosů z majetkových účastí státu.
Na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti stát vybral o dvanáct miliard víc než loni, což je nárůst o sedmnáct procent. Vyšší výběr táhl zejména růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. „Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce,“ dodává resort financí v tiskovém prohlášení.
Naopak celkové výdaje meziročně vzrostly o šest miliard, což je nárůst o 0,4 procenta. Rostly hlavně běžné výdaje, nejvíce transfery státním fondům, důchody, obsluhou státního dluhu, zdravotní pojištění za státní pojištěnce, nákupy ministerstva obrany nebo výdaje na výzkum, vývoj a inovace.
-230 miliard na příští rok
Na konci srpna ministerstvo financí zveřejnilo návrh rozpočtu na příští rok. Ten počítá s maximálním schodkem ve výši 230 miliard korun. „Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice - a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura.„Půjčujeme si tak převážně na investice,“ dodal.
Podle ekonomů ale nebude jednoduché tento schodek dodržet. Příští rok je totiž rokem volebním, kdy pro vlády bývá složité odolat utrácení. Zároveň už nestíhá žádné větší daňové změny.
Naopak vládě v dodržení stanoveného schodku pomůže ekonomický růst. Ten totiž podpoří především domácnosti svými útratami, takže stát vybere víc například na dani z přidané hodnoty. Rozpočet také dostane injekci z windfall tax.
Někteří redakcí oslovení ekonomové ale z počínání vlády nijak nadšení nejsou, měla podle nich být při plánování schodku ambicióznější. „Pokud ani v dobrém roce nejsme schopni stlačit deficit na dohled nuly, znamená to, že je s ním něco špatně. Avizovaná konsolidace veřejných financí postupuje šnečím tempem a současná vláda již evidentně ani nemá ambici v ní hmatatelně pokročit,“ odpověděl na dotaz MF DNES hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.
