„Listopad patří z rozpočtového pohledu tradičně mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH či daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob, ty přicházejí až v prosinci. Výdajovou stranu navíc tradičně výrazně navýšily dotace regionálnímu školství, které dosáhly přes 30 miliard korun,“ uvedl k měsíčním výsledkům ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministr předpokládá, že se podaří dodržet plánovaný schodek. Ten původně činil 252 miliard, kvůli povodňovým škodám jej ale vláda musela navýšit o třicet miliard.
Podle Jan Brázda, partnera PwC pro veřejný sektor by měly rozpočtu v prosinci pomoct zejména příjmové daně. „Při pohledu na vývoj v minulých letech a jistou operativnost v rámci správy rozpočtu lze předpokládat, že bude naplněn dnešní optimismus ministerstva. Tedy že navzdory očekávaným prosincovým výdajům na sanaci povodňových škod se podaří novelizovaný schodek dodržet,“ shrnul.
Příjmy státního rozpočtu se na konci listopadu meziročně zvýšily o 1,1 procenta. Inkaso pojistného vzrostlo o 57,6 miliardy korun a čistě daňové příjmy očištěné od mimořádného zdanění navýšily objem o 41,8 miliardy.
Větší výběr na DPH, menší od firem
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vzrostlo o skoro šestnáct miliard, což táhl zejména růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Mezi ty patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. „Efekty řady opatření se však projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce,“ dodává ministerstvo.
Naopak méně než loni stát dostal na dani z příjmů právnických osob, a to o 13,8 miliardy. Vliv mělo podle resortu vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. „Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak sám rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké,“ vysvětlilo ministerstvo.
Vyšší než loni byl výnos na dani z přidané hodnoty (+15,9 miliardy), a to díky tomu, že domácnosti více nakupovaly. Dopady měly také změny v DPH účinné od ledna 2024. „Především jde o redukce počtu sazeb daně na základní 21procentní a sníženou 12procentní a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty,“ dodal resort.
Na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, která se týká energetiků, bank či petrolejářů, stát vybral 27,3 miliardy. „To tvoří vyrovnání daně za rok 2023 a zaplacené zálohy na rok 2024. Další záloha bude splatná v prosinci,“ uvádí ministerstvo financí.
Na výdajích se z velké části podepsaly důchody a další sociální dávky. Na důchody dal stát v listopadu o 22,6 miliardy více než loni. Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 procenta.
Na ostatní sociální dávky dala letos v listopadu asi o deset miliard víc než loni. Roste například objem příspěvků na péči, který souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Vzrostl i příspěvek na bydlení.
Rozpočet na příští rok nevychází
Velké otazníky v odborných kruzích vyvolal rozpočet na příští rok. Vláda se v něm totiž podle Národní rozpočtové přepočítala o desítky miliard: očekává nereálně vysoké příjmy a naopak podceňuje některé výdaje. Státní kasa podle rady dostane méně, než plánuje, například z emisních povolenek nebo od firem ve vlastnictví státu. Naopak příliš nízko vláda ocenila výdaje na důchody nebo obnovitelné zdroje energie.
Pokud se výtky rady naplní, navržený schodek by se podle odhadu ekonoma a prezidentova poradce Davida Marka mohl zvýšit až o 50 miliard na 290 miliard korun.
