Jedny z největších ztrát vykázaly energetické firmy Rosněfť a Gazprom, které v jednom okamžiku odepisovaly až dvanáct procent hodnoty. Později však část ztrát opět umazaly. Index MOEX spadl na nejnižší úroveň od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.
„Tvrdý zásah pro ruské akcie přišel hned z několika důvodů. Vyhlášení mobilizace v Rusku přišlo ve stejný den, kdy separatisté na Ukrajině ohlásili, že chtějí urychlit referendum o připojení k Rusku. Částečně se pod propadem podepsaly také plány ruské vlády zvýšit daně na těžbu a vývoz komodit,“ uvedl pro ČTK analytik XTB Štěpán Hájek.
„Největší ruské společnosti, jako je Lukoil, Gazprom a Novatek, tedy stáhly celý ruský index výrazně níže. Ačkoliv je ruský akciový a devizový trh z velké části odstřižen od zahraničních investorů, napětí posledních dnů může držet pod tlakem především akcie. Vývoj ruského rublu bude z velké části záležet na pokračujících pokusech Evropy o odstřižení ruských energií,“ dodal Hájek.
Naopak růstem reagovala na prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina cena plynu. Nizozemský kontrakt podražil o 9,2 procenta na 212,12 eura za MWh. Britský ekvivalent stoupl o 9,4 procenta.
Vystřelila i cena ropy
Ceny ropy se ve středu na světových trzích výrazně zvyšují, před polednem přidávaly více než dvě procenta. Reagují tak na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku, která vyvolává obavy z omezení dodávek ropy a plynu.
Kolem 11:40 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst o 2,5 procenta na 92,87 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI si připisovala rovněž 2,5 procenta a obchodovala se za 86,07 dolaru za barel.
Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu cena ropy prudce vzrostla a v březnu se Brent dostal zhruba na 139 USD, nejvýše od roku 2008. Na začátku prosince mají vstoupit v platnost sankce EU zakazující dovoz ruské ropy po moři.
Spojené státy mezitím uvedly, že tento týden na Valném shromáždění OSN neočekávají průlom v otázce oživení íránské jaderné dohody z roku 2015. To snižuje vyhlídky na návrat íránské ropy na mezinárodní trhy.
Dokument Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců v čele s Ruskem ukazuje, že skupina v srpnu zaostala za svým těžebním cílem o 3,583 milionu barelů denně. To představuje zhruba 3,5 procenta celosvětové poptávky.
