Cena, kterou Rusko za válku platí, může být v dlouhodobém horizontu likvidační. Země se do značné míry odklonila od své fiskální disciplíny. Kvůli válce se rychle zvyšuje federální zadlužení a na úroky z dluhu již připadá asi 9 procent rozpočtu, píše The New York Times.
„Rusko platí obrovské sumy za tanky, granáty a další vojenský materiál. Takové výdaje ale ekonomice žádnou trvalou hodnotu nepřinášejí,“ tvrdí analytička Alexandra Prokopenková.
Země navíc rychle vyčerpává svůj Fond národního blahobytu, což je finanční polštář, který se zemi podařilo v minulých letech vytvořit především díky prodeji ropy a zemního plynu do ciziny. Před vypuknutím války na něm bylo k dispozici 113 miliard amerických dolarů, nyní je to ale asi už jen polovina.
Místo AI investuje Rusko do zbrojní výroby
V době, kdy Spojené státy či Čína masivně investují do umělé inteligence či robotiky, využívá Rusko své prostředky na vedení války. To potvrzují i nejrůznější srovnávací žebříčky, ve kterých Rusko za dalšími světovými velmoci v oblasti AI zaostává. „Válka doslova požírá ruské státní finance,“ říká analytik Janis Kluge.
Zároveň dodává, že pokud v Rusku nějaký technologický rozvoj probíhá, míří prostředky na vývoj nástrojů, které tamnímu režimu pomohou s obcházením sankcí. Souviset mají hlavně s kryptoměnami.
Rusko kvůli válce bojuje také s demografickou krizí. Analýza Centra pro strategická a mezinárodní studia ukazuje, že v roce 2030 by v Rusku mohlo žít dokonce méně než 100 milionů lidí. Podle některých odhadů zemřelo ve válce nebo se zranilo až 1,2 milionu Rusů. Přitom před válkou na Ukrajině přesahoval stav ruského obyvatelstva hranici 145 milionů. Rusko přichází o své občany ve válce, ale zároveň bojuje i s nízkou mírou porodnosti. Ti nejvzdělanější navíc z Ruska odchází.
Na hranici možností
Ačkoliv se Rusko podle oficiálních statistik může chlubit tím, že hospodářská výkonnost po vypuknutí války na Ukrajině stoupla, v posledních měsících se ukazuje, že válečný růst ekonomiky netrvá dlouho. Rusko se i proto v posledních měsících snaží najít dohodu se Spojenými státy, která by vedla i ke zmírnění uvalených sankcí. Zatím se to však příliš nedaří.
Rusku navíc dlouhodobě přichází o důležité příjmy do svých rozpočtů. Klesá totiž počet odběratelů, které mají zájem o ruskou ropu a plyn. Nyní v podstatě zbývá hlavně Čína. I proto se musí snažit hledat prostředky do svých rozpočtů jinde. Putin se zaměřil se svými politickými kolegy na své i firmy, kterým zvýšil některé daně.
Nabízí se ale také otázka, jak to bude v zemi vypadat po válce. Mimo jiné bude zajímavé sledovat, zda se západní společnosti zpět na tamní trh vrátí. Mimo jiné proto, že během trvání konfliktu Kreml majetek několika zahraničních firem převzal. Důvěra zahraničních investorů tedy může být do budoucna velmi narušená.
Ekonomové zároveň potvrzují, že vymanění se z válečné ekonomiky nebude pro zemi jednoduché. Na novou realitu si totiž bude muset zvyknout celá společnost. „Půjde o obrovskou změnu celého hospodářského modelu. Nebude to jednoduché,“ uzavřela pro The New York Times analytička Prokopenková.
