Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.
Podle Gazpromu, který potrubí vybudoval, je technicky možné poškozené potrubí opravit. Podle dvou zdrojů agentury Reuters ale Moskva nevidí v dohledné době možnost na zlepšení vztahů se Západem natolik, aby to dávalo smysl.
Evropa v uplynulém roce výrazně snížila dovoz energetických surovin z Ruska. Vývoz Gazpromu mimo bývalý Sovětský svaz se loni snížil téměř o polovinu a dosáhl postsovětského minima 101 miliard metrů krychlových.
Jeden z ruských zdrojů uvedl, že Rusko považuje projekt za „pohřbený“. Dva další řekly, že sice neexistuje žádný plán na opravu narušeného potrubí, ale že bude alespoň zakonzervováno pro případné uvedení do provozu v budoucnu. To by s největší pravděpodobností znamenalo utěsnění porušených částí, aby se zabránilo další korozi způsobené mořskou vodou.
Únik plynu z potrubí Nord Stream 2
Moskva tvrdí, že za výbuchy plynovodu stojí Západ, své tvrzení ale nijak nedoložila. Bílý dům v únoru odmítl jako „naprostý výmysl“ příspěvek na blogu amerického investigativního novináře oceněného Pulitzerovou cenou Seymoura Hershe, který tvrdí, že za explozemi stojí Washington. Vyšetřování úřadů v Dánsku, Německu a Švédsku dosud nebylo uzavřeno.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl využít nepoškozené potrubí plynovodu Nord Stream 2 k čerpání plynu. Německo ale nyní chce svou energetickou závislost na Rusku ukončit a tuto myšlenku odmítlo. Polsko rovněž přestalo nakupovat ruský plyn.
Rusko v současné době vyváží do Evropy jen asi 40 milionů metrů krychlových plynu denně, a to přes Ukrajinu přes vstupní bod Sudža.
Moskva nyní vkládá naděje do Turecka, přes které hodlá plyn vyvážet. Tím by Rusko už nemuselo spoléhat na Západ jako na partnera v energetice, řekl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
