Rusko zachraňuje klíčový průmysl, ropu prodá přátelům za jakoukoliv cenu

Ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov proto pro list Izvestia uvedl, že Moskva je připravená prodat ropu a ropné produkly „spřáteleným zemím za jakoukoli cenu“. To v reálu podle Šulginova znamená že jsou možné ceny v rozsahu od 80 do 150 dolarů za barel.

Hlavním cílem je udržet ruský ropný průmysl v chodu, napsala agentura Interfax.

Ceny ropy na světových trzích jsou od vypuknutí války na Ukrajině rozkolísané. Za barel se v jednu dobu platilo i přes 120 dolarů, po uvolnění rezerv a příslibu těžařských zemí se podařilo stlačit cenu i pod sto dolarů.

Teď se však ukazuje, že pokrýt výpadek ruských zdrojů v případě oficiálního evropského embarga by nemusel být úplně jednoduché. I proto se barel ropy Brent vrátil znovu nad 100 dolarů.

OPEC v pondělí představitelům Evropské unie sdělil, že sankce uvalované na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu by mohly vést k jednomu z největších výpadků dodávek ropy v historii, který by bylo téměř nemožné nahradit z jiných zdrojů. Představitelé EU se na případném embargu na aktuálně denně dovážených sedmi milionech barelů ruské ropy a jiných kapalin musejí teprve shodnout.

„Trh s ropou je stále zranitelný vůči velkému šoku, pokud by přišly sankce proti ruské energetice, a toto riziko zůstává na stole,“ uvedl analytik Edward Moya ze společnosti OANDA.

Dopad západních sankcí a averze kupců vůči ruské ropě se podle Mezinárodní agentury pro energii plně projeví od května. „Zatím předpokládáme, že ztráty v dubnu vzrostou v průměru na 1,5 milionu barelů denně, protože ruské rafinerie dále omezují produkci a kupci se vyhýbají ruské ropě,“ uvedla agentura ve své měsíční zprávě o ropě.

„Od května by mohlo dojít k výpadku téměř tří milionů barelů denně, protože se naplno projeví dopad rozšiřujícího se dobrovolného embarga zákazníků ve vztahu k Moskvě,“ dodala.

Rusku zatím nezbývá než hledat odbytiště pro své suroviny jinde, především v Asii. Jde hlavně o Čínu, která je již několik let největším mimoevropským odběratelem ruské ropy, další variantou by mohla být i Indie.

Její vstřícný postoj však zchladilo pondělní vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena. Ten v telefonickém rozhovoru upozornil indického premiéra Nárendra Módího, že zvyšování energetické závislosti na Rusku není v zájmu Indů. A mimochodem hned den poté indická ropná společnost IOL vyřadila ze svých nákupních tendrů část dodavatelů, včetně některých ruských.

O dalším vývoji v odběru ruských energetických surovin rozhodne i tahanice o způsob plateb. Koncem dubna a začátkem května totiž dojde na úhradu dubnových dodávek, které by se podle ruského prezidenta Vladimíra Putina měly už uskutečnit v rublech. To evropské státy odmítají a dosud není zřejmé, zda obě strany skutečně přistoupí na kompromisní návrh spočívající v dolarové či eurové úhradě na účet Gazpromu a následnou konverzi do rublů-