K těmto závěrům dochází nová zpráva think-tanku Centra pro analýzu a strategie v Evropě. Podle ní čeká Rusko delší období hospodářské stagnace bez výraznějšího rozvoje a prosperity, které může trvat až deset let. Už v příštím roce by se výkonnost ruské ekonomiky mohla meziročně propadnout až o 1,4 procenta, píše portál Euronews.
Důsledky na trvající válku na Ukrajině však podle odborníků budou jen velmi omezené. „Hospodářská recese pro ruskou ekonomickou a politickou stabilitu v dnešní době téměř nic neznamená,“ podotýká ekonom Vladislav Inozemcev pro Euronews.
Propad ekonomické výkonnosti v případě Ruska má začít už na konci letošního roku. Mimo jiné i kvůli sankcím, které vůči Rusku již od roku 2022 uvalily zejména Evropská unie, Spojené království a Spojené státy americké.
Ruská závislost na prodejích ropy a plynu klesá
Unijní blok před nedávnem přistoupil již k 19. sankčnímu balíčku zahrnujícímu i úplný zákaz dovozu ruského LNG od roku 2027. Jeho součástí je také zákaz importu ropy a zemního plynu do Evropské unie ruskými společnostmi Gazprom a Rosněfť. Evropská unie rovněž přijala opatření, která mají Rusku v praxi bránit v obcházení již uvalených sankcí.
Pozadu nezůstávají ani Spojené státy, které uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Lukoil a rovněž Rosněfť, a to včetně jejich dceřiných firem.
Sankce vůči ruské ekonomice mají podle odborníků vliv hlavně na příjmy do ruského státního rozpočtu z prodejů fosilních paliv. Data think-tanku Centra pro analýzu a strategie v Evropě ale na druhé straně ukazují, že závislost ruských veřejných rozpočtů na prodejích ropy či zemního plynu klesá. Ještě v roce 2014 dosahovala na hranici 50 procent. Dnes je proti tomu poloviční.
Analytik Inozemcev říká, že skutečné důsledky protiruských sankcí jsou jen omezené. Jinak by to příliš nebylo ani v případě, že by se povedlo zastavit nákupy ruských fosilních paliv ze strany Číny a Indie. „Nedělám si iluze. I kdyby se vývoz ruské ropy do Indie a Číny snížil o třetinu, ruská armáda by to pocítila nejdříve za rok. Pravděpodobně za ještě mnohem delší dobu,“ tvrdí ekonom.
Zároveň dodal, že Rusko se svá fosilní paliva pokusí prodávat přes ještě více zprostředkovatelů, aby skutečný původ co možná nejvíce zakrylo. K tomu navíc nabídne ještě lákavou slevu.
Důsledky ukrajinských útoků na ruské rafinerie
Ačkoliv ukrajinská armáda v posledních měsících cíleně a poměrně úspěšně ostřeluje rafinerie na ruském území, i tyto útoky mají na příjmy ruského státního rozpočtu omezený vliv. „Ruskou prodává do zahraničí surovou i zpracovanou ropu. Pokud se ukrajinské armádě podaří rafinerie odstavit, jednoduše se zvýší podíl prodávané surové ropy,“ doplňuje Inozemcev.
Rusko si nejspíš může dovolit financovat válku na Ukrajině ještě dlouhou dobu mimo jiné proto, že má stále ještě poměrně přijatelný rozpočtový schodek. Ten nyní dosahuje na úroveň 2,6 procenta HDP. Pro srovnání třeba letošní slovenský rozpočtový deficit má podle odhadů převýšit hranici 5 procent HDP.
Ve srovnání s většinou států v Evropě si navíc Rusko nejspíš může další zadlužování dovolit i díky relativně slabému celkovému dluhu. Odhady totiž naznačují, že ruský státní dluh do konce roku 2025 stoupne jen asi na 17,7 procenta HDP.
Rusko se může dále zadlužovat i díky svému domácímu trhu, o který se jeho ekonomika stále může opřít. „Může si dovolit financovat válku na Ukrajině tak dlouho, dokud pro jeho ekonomiku bude deficit a dluh zvládnutelný,“ potvrzují ekonomové z Oxford Economics.
Místo fosilních paliv prodej armádního vybavení
Rusku se navíc povedlo omezit závislost na fosilních palivech vojenskou výrobou. Predikce některých expertů tak naznačují, že právě armádní produkce by se do budoucna mohla stát stěžejním ruským artiklem pro prodej do zahraničí.
Rusko by mohlo prodávat vojenské vybavení a technologie hlavně do zemí s nedemokratickým režimem, které s trvající válkou na Ukrajině nemají výraznější problém. Dlouhodobě vyváží do celého světa i další suroviny, a to včetně pšenice, hnojiv či drahých kovů, uzavírá Euronews.
