Podle Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV) produkce vína od února 2022 vzrostla v Rusku o čtvrtinu. Ačkoliv vinařství tvoří jen malou část ruské ekonomiky, je součástí širšího Putinova úsilí o hospodářskou soběstačnost. A to v době, kdy se Moskva snaží obejít západní sankce a oživit slábnoucí ekonomiku.
Produkce je podle agentury Bloomberg nejvyšší za poslední desetiletí a více než třetina ruského vína pochází z černomořského Krasnodarského kraje. Spotřeba také roste – v roce 2024 dosáhla 8,1 milionu hektolitrů, tedy více než miliardy lahví.
Naopak výroba vodky, nápoje nejvíce spojovaného s Ruskem, loni klesla o 26,3 procenta na 7,6 milionu hektolitrů, což je nejnižší hodnota za téměř deset let, uvedla mediální skupina RBC. Přesto by to teoreticky stačilo na to, aby každý Rus – včetně dětí – vypil sedm lahví ročně.
Růst prodejů domácího vína má pro Moskvu dvojsečný efekt. Odráží také dopad sankcí, které drží mnohá západní vína mimo ruské supermarkety a restaurace. Loni Rusko zvýšilo clo na vína z takzvaných nepřátelských zemí na dvojnásobek, tedy na 25 procent.
To posunulo oblíbená dovážená vína do vyšší cenové kategorie a donutilo spotřebitele sáhnout po domácích alternativách, uvedl Jaroslav Gurjev, finalista moskevské soutěže Sommelier Cup 2023. Podle státní agentury RIA Novosti klesl dovoz v prvním čtvrtletí 2025 o polovinu.
Společnost Simple, jeden z největších dovozců alkoholu v Rusku, sdělila agentuře Bloomberg, že ruská vína jsou nyní na druhém místě prodejů hned po italských. „Ruská vína jsou teď na místech, kde dříve nebyla,“ řekl Michail Nikolajev, hlavní vinař rodinného vinařství Nikolaev & Sons v Krasnodarském kraji. „Povědomí roste.“
Nikolajev uvedl, že hlavní výhodou je podobnost mnoha ruských vín se styly ze špičkových oblastí, jako je severní Itálie nebo Francie, často ale s nižší cenou. Vláda podle něj v posledních letech také zvýšila povědomí o domácím vínu. „Že by si je ale lidé vybírali místo dovozu, to zatím příliš nepociťuji.“
Fenomen „vinného vlastenectví“ tyto změny pohání, říká Denis Rudenko z Ruské someliérské asociace. Někteří spotřebitelé se nyní vyhýbají vínům ze zemí s napjatými vztahy s Ruskem, jiní pijí výhradně domácí vína jako akt politické loajality.
Aby vláda prodeje ještě více podpořila, zavedla kvótu, která vyžaduje, aby nejméně 20 procent vín prodávaných v maloobchodě, kavárnách a restauracích bylo domácí produkce. Někteří politici prosazují zvýšení této kvóty dokonce na třicet až čtyřicet procent. Putin letos také nařídil reformu regulací, která má usnadnit přeměnu pozemků na vinice.
Podle ukrajinské státní statistické služby byl Krym v roce 2013 druhým největším vinařským regionem země. Po ruské anexi o rok později uvalily USA a EU úplný zákaz dovozu jakéhokoli zboží z poloostrova, čímž omezily trhy pro místní vinaře pouze na Rusko. Moskva reagovala zákazem dovozu masa, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a dalších států.
Pro Pavla Švence, majitele vinařství UPPA Winery v sevastopolském regionu, anexe ukončila sen o exportu vína po celé Evropě a do USA. Přesto říká: „V posledních letech zažíváme boom. Počet vinařů, kteří tu rozjíždějí své projekty, objem – to je neuvěřitelné.“
Dodává ale, že v Rusku panuje velká nejistota: „Trh je velmi nestabilní a nevíme, co bude zítra.“
