„Všichni zdražují, tak musím také,“ mohla slyšet řada zákazníků třeba u svého kadeřníka či zedníka.
Atmosféra rostoucí inflace totiž zasahuje do všech koutů a výrobci, živnostníci i obchodníci zvedají ceny často v míře, která nemá vazbu na skutečný růst jejich nákladů. Vytvářejí si tak rezervy pro další růst cen vstupů. Část z nich ovšem vycítila možnost zvýšit si ziskové marže.
„Důležitá je proto reakce spotřebitelů a jejich citlivost, respektive tolerance k růstu cen,“ hodnotí viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký.
V posledních měsících rostou ceny všeho, pohonných hmot stejně jako automobilů, oblečení a obuvi, potravin či osobních služeb. V prosinci se průměrná hladina spotřebitelských cen meziročně zvýšila o 6,6 procenta. A všichni s velkým napětím očekávají, jaké výsledky přinese leden. To je totiž tradičně měsíc, kdy se všeobecně mění ceníky.
Český PUB ve Valencii: Bernard láká nejen Španěly na smažák nebo knedlo vepřo zelo |
„Byli jsme zvyklí, že v lednu ceny ve srovnání s prosincem tradičně poskočily o jedno procento. V posledních třech letech byla lednová inflace meziměsíčně nad jedním procentem. Letos nám do toho vstupují potraviny, které výrazně zdražují, což už je vidět z podrobných statistik ČSÚ. Promítají se vyšší ceny elektřiny, plynu, vyšší nájemné a nemůžeme zapomínat, že máme v inflaci i ceny nemovitostí a ceny stavebních materiálů,“ říká ekonom ČSOB Petr Dufek s tím, že analytici se ve svých odhadech inflace obvykle mýlí v řádu desetin procenta. „Pokud půjde o letošní leden, může chyba obnášet dva i tři procentní body,“ dodal s povzdechem.
Neblahé inflační očekávání
„Na inflaci mají vliv tři faktory. Za prvé měnová politika centrální banky. Za druhé vývoj cen vstupů. A třetím faktorem, který hraje velmi důležitou roli, je ukotvení inflačních očekávání,“ vysvětluje viceguvernér ČNB Nidetzký. Tedy jakou představu o vývoji cen mají firmy a spotřebitelé. Zjednodušeně řečeno psychologie firem a spotřebitelů.
Ceny vstupů jsou věcí, kterou centrální banka ovlivnit nedokáže. Raketový růst mnoha základních komodit spustilo rozbití globálních dodavatelských řetězců v důsledku pandemie koronaviru, mimo vliv měnové politiky je i vývoj cen energií. Měnovou politikou, zejména takzvanou repo sazbou, která určuje cenu peněz v zemi, centrální banka ovlivňuje poptávku spotřebitelů i firem. Ale také inflační očekávání.
„Děláme všechny kroky k tomu, abychom přesvědčili jak odbornou, tak i širokou veřejnost, že nenecháme inflaci dlouhodobě vyrůst mimo inflační cíl… Přes různé názory na měnovou politiku panuje u všech shoda, že vysoká inflace je dočasná. Jen ta dočasnost je delší, než se čekalo. Vrcholná čísla inflace jsou však ještě před námi,“ říká viceguvernér ČNB Nidetzký.
Zvyšování sazeb, s nímž začala ČNB loni v červnu, by mělo na inflaci začít působit jako brzda tak od poloviny letoška. ČNB ve své listopadové prognóze očekává, že by se inflace mohla vrátit k úrovni kolem dvou procent, což je cíl centrální banky, v první polovině příštího roku.
Protisměrně ale působí napjatý trh práce a rostoucí mzdy i úspory, které během dvou let života s koronavirem nadprůměrně stouply. „Dle odhadů vývoje tržeb spotřebitelé zatím zvýšené ceny nevnímají příliš citlivě, protože solidně utrácejí dál. Dokud budou ochotni měnící se cenovky akceptovat, ceny porostou,“ poznamenal Nidetzký.
„Lze očekávat, že spotřebitelé začnou postupně vysílat obchodníkům signály, co jsou a nejsou schopni a ochotni za danou cenu kupovat. V některých položkách moc na výběr samozřejmě nemají, ale jiné jsou zbytné.“ Spotřebitelé tak mohou inflaci ovlivnit.
Úspory se tenčí
Analytici UniCredit Bank měří takzvanou vnímanou inflaci. Její hodnota nevyplývá, jak by se mohlo zdát z názvu, z průzkumu mezi spotřebiteli. Nýbrž ji analytický tým sestavuje z oficiálních údajů ČSÚ tak, že do vnímané inflace zahrnuje jen asi 50 procent položek spotřebitelského koše, sestavovaného ČSÚ. Jsou to ceny potravin, energií či jízdného. Tedy věci, u nichž lidé vnímají vývoj cen nejvíce.
Dosud se takto naměřená vnímaná inflace drží pod celkovou inflací, kam patří i třeba nákup automobilů či nájemné, ale náskok celkové inflace se začal snižovat.
Ještě v listopadu si vnímaná inflace od celkové udržovala odstup 2,4 procentního bodu, v prosinci to už bylo jen 2,2 bodu. Pokud by však došlo k situaci, upozorňuje analytik UniCredit Patrik Rožumberský, že by vnímaná inflace celkovou dohnala, anebo ji dokonce předehnala, pak by mohlo dojít ke změně chování lidí. „Lidé by vnímali, že ceny rostou opravdu rychle, a to by se projevilo na jejich ochotě utrácet,“ říká Rožumberský.
Ceny potravin, které se loni držely při zemi, se přitom začínají rychle zvedat. Zároveň, upozorňuje analytik UniCredit, se začíná mírně snižovat míra úspor. „To by mohl být další impulz k tomu, že by mohla slábnout poptávka a tím i růst cen,“ říká Rožumberský. Lidé s nižší částkou úspor v zádech budou pečlivěji studovat cenovky a přemýšlet, co a v jakém množství si koupí.
