Na růstu se podílely především domácnosti svou spotřebou a firmy investicemi.
„Meziroční růst HDP o 2,1 % byl výhradně podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka podporuje spotřebu domácností růst mezd, nízká nezaměstnanost a pozvolné snižování vysoké míry úspor domácností. Potvrzuje se také očekávání, že se k tomu letos přidá i vyšší investiční aktivita firem.
„Naopak příspěvek zahraničního obchodu je negativní, což je typické pro situaci, kdy sílí domácí poptávka a podporuje vyšší dovoz, zatímco chřadne zahraniční poptávka, což negativně ovlivňuje vývoz,“ uvedl Marek.
Hlavní analytik Citfin Miroslav Novák si všímá poznámky Českého statistického úřadu o pozitivním vlivu rostoucí tvorby hrubého kapitálu. „Že by výrazně zrychlila investiční aktivita podle mě není pravděpodobné kvůli rozpočtovému provizoriu na začátku roku.“ Větší roli tak i podle Nováka sehrála právě snaha firem se předzásobit. Jestli je tento předpoklad správný však podle něj ukážou až detailnější data v zpřesněném odhadu HDP.
Ekonom UniCredit banky Jiří Pour doplnil, že exportní výkonnost české ekonomiky zůstala v 1. kvartálu velmi slušná. „Obchodní bilance byla tažena dolů zejména vysokým importem. Ten zřejmě souvisel jak s vysokými investicemi tak i s kumulováním zásob.“
Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek uvedl, že výsledek české ekonomiky zaostal za očekáváním. I když v březnu ekonomika už začala pociťovat vliv války v Perském zálivu, problém se podle něj může skrývat i jinde. „Kromě přetrvávající slabé poptávky v západní Evropě by důvodem mohl být i efekt zvýšených dovozů,“ domnívá se. „Jak je vidět, excelentní výkon automotive v prvním kvartále situaci úplně nezachránil.“
Lehké zklamání vyvolaly výsledky u analytika investiční společnosti Uniqa. Václav Franče konstatoval, že analytici očekávali růst o 2,5 procenta meziročně. „Průmysl v prvním kvartále lehce klopýtl. Právě v průmyslu tkví zakopaný pes toho, proč česká ekonomika v této dekádě příliš neroste,“ řekl Franče a vysvětlil, že český průmysl se stále nemůže srovnat se zvýšenými cenami energií.
Pour poukazuje na to, že oslabení průmyslu naznačovala už data za leden a únor. „Růst ekonomiky předbíhal růst zaměstnanosti, která mezikvartálně stagnovala.“ To podle Poura znamená, že českým firmám se dařilo zvyšovat produktivitu práce.
Za celý letošní rok je podle Marka stále realistické, aby se HDP zvýšil o 2,5 až tři procenta. „Hlavním rizikem je aktuálně konfliktu na Blízkém Východě a vysoké ceny ropy a zemního plynu. Intenzita tohoto negativního faktoru bude záviset na délce konfliktu,“ dodal Marek.
Podle Nováka ale už vyhlídky tak optimistické nejsou a výsledky za první kvartál tlačí výhled pod dvě procenta. To si myslí i Dufek, podle kterého bude velkým úspěchem dosáhnout alespoň dvouprocentního růstu, pokud se situace v Zálivu brzy nevyřeší. „Oslabuje navíc i vnější prostředí, a to primárně Německo, kde byl růst HDP pro letošek tamními ekonomickými instituty snížen výrazně pod jedno procento,“ upozornil Novák.
Pour odhaduje výsledek ještě nižší. „V základním scénáři, který předpokládá ceny ropy poblíž 100 dolarů za barel do konce letošního roku, predikujeme pro celý letošní rok zpomalení růstu HDP na 1,6 procenta.“
Naopak stratég Komerční banky Martin Gürtler očekává, že tuzemská ekonomika zůstane odolná navzdory zvyšující se inflaci. „Současný konflikt na Blízkém východě sice ekonomiku nejspíše přibrzdí na 2,3 procenta, v roce 2027 ale ekonomika opět zrychlí na 2,8 procenta.“ Kromě strukturálních změn spojených se vznikem nově se rozvíjejících odvětví k tomu podle něj přispěje i expanzivní fiskální politika.
