Sankce znamenají obrat v Trumpově přístupu – minulý týden totiž oznámil, že se v nadcházejících týdnech s Putinem setká, a opakovaně tvrdil, že Rusko si přeje válku ukončit. V úterý však uvedl, že o zbytečné setkání nestojí.
„Tento krok představuje změnu v přístupu prezidenta Trumpa k Rusku a otevírá prostor pro ještě tvrdší sankce, které by mohly ovlivnit ruský export ropy,“ uvedl pro Bloomberg Warren Patterson, šéf komoditní strategie společnosti ING Groep v Singapuru. „Otázkou zůstává, jak účinné tyto sankce skutečně budou a jaký dopad budou mít na vývoz,“ dodal.
Po oznámení sankcí Trump uvedl, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o čínském dovozu ruské ropy. V úterý americký prezident také prohlásil, že indický premiér Naréndra Módí ho ujistil, že Indie své nákupy postupně ukončí. Indie a Čína se po vypuknutí války na Ukrajině staly největšími odběrateli ruské ropy.
„Toto je bezpochyby jedno z nejvýznamnějších opatření, které USA přijaly, ale jeho dopad bude oslaben rozšířeným využíváním nelegálních finančních sítí,“ uvedla Rachel Ziemba, analytička z washingtonského Centra pro novou americkou bezpečnost. „Všechno bude záviset na tom, zda se Čína a Indie budou obávat další eskalace sekundárních sankcí.“
Rosněfť, kterou vede Putinův blízký spojenec Igor Sečin, a soukromě vlastněná firma Lukoil jsou dva největší ruští producenti ropy. Podle odhadů agentury Bloomberg se podílejí téměř na polovině veškerého ruského exportu. Daně z ropného a plynárenského sektoru tvoří zhruba čtvrtinu federálního rozpočtu.
Opatření USA představují zásadní změnu politiky. Dřívější snahy zahrnovaly cenový strop na ruskou ropu, dohodnutý skupinou G7, který měl omezit příjmy Kremlu, aniž by došlo k narušení dodávek a prudkému růstu světových cen.
„Trhu bude chvíli trvat, než přesně vyhodnotí, co to znamená,“ uvedla Vandana Hari, zakladatelka analytické společnosti Vanda Insights. Dodala, že krok pravděpodobně „vyvolá vážné obavy mezi rafineriemi v Indii a Číně“.
