Plnění programu k 30. červnu byla podle ní zhruba miliarda korun, což jí nepřipadá jako velká částka. Chce zjistit příčiny, nevyloučila výhledově změnu nastavení programu. Řekla to na úterním briefingu po svém vystoupení na Národní ekonomické konferenci v Praze.
Ministryně se tento týden setká s Českou bankovní asociací, kde podle ní budou také zástupci všech velkých bank. „Chci vědět, jak to funguje, jaké jsou zkušenosti, vyslechnu zástupce bank. (...) Budeme řešit, zda to nějakým způsobem ve výhledu nemodifikovat,“ řekla.
První vlna programu COVID je podle ministryně právem kritizována, neměly podle ní být nabízeny bezúročné půjčky. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která za úvěry ručí, v programu COVID I přijala asi 3200 žádostí, schválila jich jen zhruba 200. Přihlásilo se totiž velké množství firem, které měly už před krizí finanční problémy.
Neúspěšný COVID II
Zpětně však Schillerová nepovažuje za úplně neúspěšný projekt COVID II, ve kterém jsou podle ní uzavřeny smlouvy na 13 miliard korun. „Upínám teď naděje na COVID III,“ dodala.
Ekonomických názorů, proč je čerpání nižší, než se předpokládalo, je velké množství. Mluví se podle ní o tom, že lidé raději využívají své rezervy nebo moratorium. „Jsou to věci, které si musíme analyzovat a hledat z nich nějaké poučení,“ uvedla dále. Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy stát sám programy typu kurzarbeit nebo moratorium na splátky úvěrů snižuje poptávku po půjčkách se státní zárukou. Firmy podle něj za takového stavu nemohou objektivně zhodnotit situaci a naplánovat další investice i potřebu pracovní síly.
Schodek rozpočtu bude vysoký i příští rok. Zvýšení daní není v plánu, slibuje Schillerová |
Kovanda nepovažuje za úspěšný COVID I ani II. Na přípravu třetí vlny bylo podle něj více času, přesto zatím podpora z programu není dostatečná. „COVID III zatím rozhodně nenaplňuje naděje do něj vkládané. Do jisté míry je důvodem poměrně nízká portfoliová záruka státu ve výši třiceti procent. Ta není z pohledu bank dostatečná, aby se v současné značně nejisté době více osmělily k úvěrování. Zástupci bank na toto riziko upozorňovali při jednání Národní ekonomické rady vlády už při koncipování programu. Stát však na druhou stranu nechtěl přebírat větší objem potenciálních závazků, neboť se obával dalšího růstu svého zadlužení,“ popsal situaci.
ČMZRB k 7. červenci v programu COVID III schválila 414 žádostí za 1,9 miliardy korun. Vláda do programu vyčlenila 150 miliard korun, díky zapojení komerčních bank by tak podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem mohli získat až 500 miliard korun. Program by měl fungovat do konce roku, rozdělen bude do několika výzev. V první finanční instituce mohou živnostníkům a firmám poskytnout úvěry až 167 miliard korun.
„České vládní programy nejsou filozoficky nastaveny špatně, ale jejich účinnost ke dnu sráží velmi pomalá administrace a neuvěřitelná byrokracie. Aby byla pomoc účinná, musí jí být nejen dost, ale musí přijít dostatečně včas - a tady vláda, s výjimkou pomoci živnostníkům v programu Pětadvacítka, opakovaně selhává,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Schillerová neuvažuje o snížení DPH na potraviny, ty by to podle ní stejně nezlevnilo |
Funguje také program COVID plus pro velké exportně zaměřené firmy. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara je o tento program a COVID III nižší zájem, než se předpokládalo. Na firmy podle něj může krize dopadnout až na podzim, kdy některé programy, které teď využívají, skončí. „Proto je nutné tyto programy udržet a hodnotit s větším odstupem,“ uvedl.
Programy COVID vznikly na podporu podnikatelů zasažených koronavirovou krizí. Půjčky se státní zárukou mohou čerpat především na provozní výdaje. V aktuální třetí vlně mají živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun.
