Dva senátní výbory doporučily novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zamítnout a plénum v pátek tento návrh schválilo. Pro zamítnutí hlasovalo 33 ze 40 přítomných senátorů. Zákon tak bude muset znovu posoudit Sněmovna, a to možná už příští úterý.
Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) argumentuje mimo jiné tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun. Zvýšení daní však v pátek před senátory odmítla. Odpůrci návrhu tvrdí, že rozvolnění limitů třeba právě v případě pandemie umožňuje už současný zákon. Ministryně tvrdí, že toto opatření by šlo použít pouze na letošní rok, a nikoli už na roky další.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová označila před senátory návrh mimo jiné za nehorázný bianco šek na sedm let, který může z dlouhodobého pohledu ohrozit důvěryhodnost ČR na finančních trzích. Někteří senátoři vyčítali vládě, že si v době růstu nevytvořila rezervy. Kritizovali ji za neodpovědnost. Senátor vládního hnutí ANO Jaroslav Větrovský naopak připomínal, jak se v minulých letech zvyšovaly platy, důchody i příjmy samospráv.
Předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) považuje za obrovskou chybu, neseriózní a chybné, že návrh vláda neprobrala s Národní rozpočtovou radou. Ministryně vysvětlovala, že zákony vláda přijímala pod časovým tlakem a reakce byla nutná v řádu hodin.
„Není to dobrý krok dobrým směrem,“ řekla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). O bianco šeku, který by uvedl zemi v budoucnu do problémů, hovořil i místopředseda Senátu Jan Horník (STAN). „Obávám se, že mluvit vážně s touto vládou o rozpočtové odpovědnosti prostě není možné,“ prohlásil Tomáš Jirsa (ODS).
Ministryně financí řekla, že je připravena dál bojovat za tuto novelu. Je přesvědčena o tom, že se díky změně zákona podaří vyvést zemi z krize. Zdůrazňovala, že na straně příjmů bude v rozpočtu v příštím roce chybět 140 miliard korun. Řekla také, že ještě nikdy nenastala takováto krize, kdy stát ze dne na den vypnul ekonomiku.
Schillerová také uvedla, že se státní dluhopisy prodávají s průměrným úrokem 1,2 procenta a že zájem o ně je překvapující. „Je to dáno promyšlenou a kvalitní fiskální politikou za posledních šest let,“ prohlásila