"Očekáváme, že mzdy porostou v průměru o osm až deset procent, což je plně kryto produktivitou práce a tudíž i optimální pro ekonomiku," míní mluvčí Českomoravské komory odborových svazů Jana Kašparová.
Odborový svaz KOVO dlouhodobě požaduje růst mezd v průmyslových
podnicích, které zastupuje, na úrovni deseti procent nominálního nárůstu,
pokud tomu odpovídá ekonomická situace příslušné firmy. To při předpokládané inflaci kolem pěti procent znamená reálný přírůstek přibližně
pět procent, podotkl předseda svazu Josef Středula.
Miroslav Ševčík z Liberálního institutu očekává za ekonomiku jako celek
nárůst průměrných ročních celkových mzdových prostředků včetně odměn a
příplatků mezi 6,5 až osmi procenty. Žádoucí by podle něj bylo, aby ve
státním sektoru byly zmrazeny mzdové prostředky. Současně by se měla
vyvíjet snaha o snižování počtu zaměstnanců, jejichž mzdy jsou hrazeny z
daní všech občanů, dodal.
Nejméně podle Kašparové porostou nominálně platy ve školství, státní správě a příspěvkových organizacích, kde naopak k vzhledem k odhadované inflaci nastane jejich reálný propad. Nejvíce porostou mzdy ve zpracovatelském průmyslu, dodávkách pro automobilový průmysl a službách, odhadla.
V příštím roce podle Ševčíka porostou vyšším tempem mzdy nízkopříjmových skupin, pobírajících mzdy blížící se minimální mzdě. Následkem úbytku pracovních sil na trhu práce začíná být zřejmé, že například nižší a střední dělnické kádry si mohou diktovat mzdové podmínky, poznamenal Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně
o 7,6 procenta na 21.470 Kč. Proti stejnému období loni tak byla o 1517
korun vyšší.
Odborový svaz KOVO dlouhodobě požaduje růst mezd v průmyslových
podnicích, které zastupuje, na úrovni deseti procent nominálního nárůstu,
pokud tomu odpovídá ekonomická situace příslušné firmy. To při předpokládané inflaci kolem pěti procent znamená reálný přírůstek přibližně
pět procent, podotkl předseda svazu Josef Středula.
Miroslav Ševčík z Liberálního institutu očekává za ekonomiku jako celek
nárůst průměrných ročních celkových mzdových prostředků včetně odměn a
příplatků mezi 6,5 až osmi procenty. Žádoucí by podle něj bylo, aby ve
státním sektoru byly zmrazeny mzdové prostředky. Současně by se měla
vyvíjet snaha o snižování počtu zaměstnanců, jejichž mzdy jsou hrazeny z
daní všech občanů, dodal.
Nejméně podle Kašparové porostou nominálně platy ve školství, státní správě a příspěvkových organizacích, kde naopak k vzhledem k odhadované inflaci nastane jejich reálný propad. Nejvíce porostou mzdy ve zpracovatelském průmyslu, dodávkách pro automobilový průmysl a službách, odhadla.
V příštím roce podle Ševčíka porostou vyšším tempem mzdy nízkopříjmových skupin, pobírajících mzdy blížící se minimální mzdě. Následkem úbytku pracovních sil na trhu práce začíná být zřejmé, že například nižší a střední dělnické kádry si mohou diktovat mzdové podmínky, poznamenal Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně
o 7,6 procenta na 21.470 Kč. Proti stejnému období loni tak byla o 1517
korun vyšší.
