Letošek byl rokem koruny. V dubnu dostala „svobodu“, když ji Česká národní banka přestala uměle oslabovat a nechala ji vystoupat pod hranici 27 korun za euro, kterou skoro tři a půl roku bránila. Konec měnových intervencí jí umožnil ukázat, co v ní dříme. Nově to potvrdila i data agentury Bloomberg.
Koruna je nejsilnější od března 2013, končila pod 25,50 Kč/EUR |
Koruna se v tomto srovnání, které odráželo posilování měn vůči dolaru a euru, dostala mezi absolutní elitu. Více se letos zhodnotil už jen mozambický nový metical, který od začátku roku posílil vůči dolaru bezmála o 21 procent. Koruna za ním ale zaostávala jen o „chlup“. Do včerejška si ve vztahu k dolaru připsala nárůst o 20,4 procenta.
Vůči euru měna Mosambiku posílila o necelých šest procent a koruna skoro o pět a půl procenta.
Ideální podmínky
„Koruně se dařilo díky stavu, v jakém se nachází česká ekonomika, i chování České národní banky v loňském roce,“ říká ekonom Marek Dříma z Komerční banky. ČNB na jaře přestala mít důvod držet korunu „na řetězu“. Ekonomika dlouhodobě roste a inflace přesáhla dvě procenta, což byl i cíl centrální banky. „Koruně v první fázi pomáhalo všeobecné přesvědčení, že po uvolnění z kurzového režimu musí posílit. Že ekonomika má na to, aby utáhla pevnější měnu. Následně, když ČNB zvýšila úrokové sazby, začal koruně pomáhat k novým ziskům i úrokový diferenciál (rozdíl mezi úrokovými sazbami jednotlivých centrálních bank – pozn. red.). Navíc ČNB dala najevo, že by chtěla sazby bez ohledu na Evropskou centrální banku navyšovat i dál,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek. Podle něj je nicméně důležité upozornit na fakt, že se koruna vrací tam, kde už v minulosti byla.
„Všechny tyto faktory vytváří ideální příležitost pro zahraniční investice a především pro spekulace sázející právě na její další posilování. To bude pokračovat pomalejším tempem i v následujícím roce,“ míní František Táborský z Raiffeisenbank.
Těsně v patách byl koruně, ve srovnání agentury Bloomberg, polský zlotý. Ten posílil vůči dolaru o 20,39 procenta.
„Polská centrální banka drží svou úrokovou sazbu poměrně vysoko, na úrovni 1,5 procenta. Čistě z pohledu úrokových sazeb je zlotý atraktivnější než koruna, jakkoliv polská centrální banka drží své úroky beze změny a tuto politiku avizuje i ve výhledu na rok 2018,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments. Neklid na tamní politické scéně však nejspíše vedl investory k tomu, že se zlotého zbavovali, a ten tak souboj s korunou těsně prohrál.
Vítězem jsou kryptoměny
Tradiční měny ovšem nebyly nejvýnosnějším aktivem. Největší zájem byl letos o kryptoměny. Ta nejznámější z nich, která v posledních týdnech plnila stránky novin – bitcoin, posílila od začátku roku skoro o 1500 procent.
Obecně přinesly největší zisky právě rizikovější investice. Například u akcií se nejvíce dařilo ukrajinskému burzovnímu indexu, který vzrostl o 80 procent. Oproti tomu například index PX pražské burzy za stejně dlouhou dobu posílil jen o 17,6 procenta.
Nejvýnosnější komoditou byl letos drahý kov palladium, který se používá především při výrobě katalyzátorů do automobilů. Jeho cena se na světových trzích zvedla o více než 50 procent.
