130 let
Letadlo ČSA na snímku. Česká společnost Smartwings má i spolu s dceřinou ČSA...

Letadlo ČSA na snímku. Česká společnost Smartwings má i spolu s dceřinou ČSA dohromady jen 55 letadel a kvůli koronakrizi sama bojuje o přežití. | foto: Lidové noviny

Do hry se vracejí silné středoevropské aerolinky s podporou V4. V Praze by mohl vzniknout přestupní uzel

Ekonomika
  •   5:00
Praha - Vysocí manažeři i politici oprašují projekt společných středoevropských aerolinií. Myšlenka rezonovala už před 16 lety, kdy spojením Air France a nizozemských KLM vznikl evropský obr. Odpovědí mělo být vytvoření silného hráče, který s podporou vlád zemí visegrádské čtyřky (V4) dokáže odolat konkurentům. Vize se tehdy nezhmotnila, ale podle informací serveru Lidovky.cz je znovu ve hře, hlavně kvůli drtivému dopadu epidemie covidu.

ČSA zrušily kvůli epidemii lety do čtyř destinací, týká se to Budapešti, Londýna, Frankfurtu a Helsinek

Ústřední roli by v projektu hrály polské státní aerolinky LOT, držely by nadpoloviční podíl. Jednou ze základen by mohla být Praha, počítá se i se zapojením vlád zemí v regionu. Zájem je logicky o angažmá tradiční domácí značky ČSA.

Praha jako přestupní uzel

S ideou je podle zdrojů serveru Lidovky.cz seznámený český předseda vlády Andrej Babiš (ANO) i ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Šéfovi státní společnosti Letiště Praha Václavu Řehořovi se vize zamlouvá. „Takovou iniciativu bychom jednoznačně uvítali. V Praze by mohl vzniknout přestupní uzel s dálkovými linkami a možností přestupů,“ řekl LN.

Na Ruzyni o přímá dálková spojení dlouhodobě usilují, spojují s nimi rozvoj letiště. Takové řešení se v napjaté době nabízí: aerolinky, včetně českých Smartwings (s dceřinými ČSA), chřadnou. Evropské vlády už poslaly dopravcům balík 25 miliard eur, aby uzavírání linek a další omezení vůbec přežili.

Silné aerolinky visegrádské čtyřky možná mohou zarazit rozpínavý irský Ryanair, který po Evropě s jestřábí strategií vyhlíží uvolněné díry na trhu. A společné uskupení by mohlo ekonomicky ustát i pandemie. „Takové aerolinky by byly silnější, stabilnější a méně náchylné k výkyvům v rámci jednoho trhu,“ věří Řehoř.

LOT, těžká váha z Polska

Základním kamenem středoevropské aerolinky by mohl být polský LOT, státní společnost a zdaleka nejsilnější hráč v regionu. Pro lepší představu: drží okolo stovky letadel (zhruba o polovinu více než Smartwings), loni dopravila do cíle na deset milionů pasažérů a za normálních okolností podnikne 350 letů za den. 

Ale i tuto silnou firmu koronakrize poznamenala. Přesto spolupráci v rámci projektu aerolinek V4 ani větší angažmá na Letišti Václava Havla její představitelé nevylučují. A připustili, že důsledky současné situace letecký průmysl ještě hodně zabolí. „Proto je z pohledu odpovědných leteckých dopravců, mezi než LOT patří, potřeba udělat detailní analýzu, abychom získali obrysy budoucího vývoje. Budeme o tom informovat, jakmile padne konkrétní obchodní rozhodnutí,“ řekl mluvčí polských aerolinek Krzysztof Moczulski.

Úvahy podle zdrojů LN směřují k tomu, že by ve společném projektu LOT držel nadpoloviční podíl. Zbylé akcie by mohly připadnout české, slovenské a maďarské vládě. Je to logické: maďarské, původně státní aerolinky Malév před osmi lety zkrachovaly. Slovenské aerolinie se s nebem rozloučily dokonce už v roce 2007. A česká společnost Smartwings má i spolu s dceřinou ČSA dohromady jen 55 letadel a kvůli koronakrizi sama bojuje o přežití. Navíc jde plně o soukromý holding. Nyní jeho vedení především řeší, zda Smartwings dostanou od bank záchrannou půjčku, na niž můžou využít státní záruku. Musí propustit několik stovek zaměstnanců a konečně vyřešit nefungující spojení českých a čínských akcionářů, které firmu do určité míry paralyzuje.

Na druhou stranu, pro tuzemskou klientelu by propojení projektu aerolinek V4 s českým dopravcem mohlo hrát důležitou roli. „Kdyby se do projektu mohla zapojit také značka ČSA, bylo by to z našeho pohledu velmi dobré. Má téměř stoletou historii a zejména na Východě stále velmi dobrý zvuk. To by modelu mohlo výrazně pomoci,“ přimlouvá se předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Je důležité zároveň říct, že projekt se zatím pohybuje ve fázi úvah. Nemá žádný rozpočet, jasně dané účastníky či jasné časové ohraničení. Jisté ale je, že velkou roli sehraje politická vůle k jeho uskutečnění, jednalo by se o něm zejména na mezivládní úrovni.

Hlavně přežít krizi

Ale i kdyby vize opět upadla do zapomnění, mohlo by dojít alespoň k výraznějšímu angažmá polských aerolinek na ruzyňských ranvejích a terminálech. Ve hře je, že by tam mohly zřídit svůj hub, tedy základnu a přestupní uzel.

„Nezávisle na myšlence aerolinek V4 jsme začali vyjednávat se společností LOT, aby své aktivity rozšířila kromě Polska a Budapešti také do Prahy. Tato jednání vedeme dlouhodobě zejména s ohledem na její možnosti otevírat dálkové linky,“ doplnil Řehoř.

Jisté je, že letecký průmysl dostal na jaře tohoto roku těžkou ránu, která se s těmi dosavadními nedá srovnat. A to už se toto odvětví muselo potýkat s důsledky teroristických útoků z 11. září 2001, se situací po výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull v dubnu 2010, který na šest dnů téměř dokonale vyprázdnil letecký prostor nad Evropou. Srovnatelná není tato krize ani s uzemněním Boeingů 737 MAX, které kvůli opakovaným nehodám poslaly loni v dubnu letecké úřady na zem a návrat na nebe jim dosud nedovolily. Dopady epidemie koronaviru jsou daleko rozsáhlejší a zároveň výhled je velmi nejistý.

„Tato situace vede k myšlenkám o vytvoření ekonomicky silných propojení aerolinek. V našem regionu se objevuje idea propojení aerolinek na bázi zemí V4, což může vytvořit významného hráče na středoevropském trhu,“ říká Petr Kováč z poradenské společnosti EY, která se podílí na restrukturalizaci Smartwings.

Aerolinky V4 by podle něj mohly tak trochu napodobit už zmiňovanou fúzi francouzské a nizozemské společnosti. Pravděpodobně by se jednalo o úzké kapitálové propojení, jako je právě model Air France / KLM. I jim by mohl tento projekt časem konkurovat. Ostatně před 16 lety se objevila tato idea právě kvůli výše zmíněnému spojenectví.

Autor: Michal Pavec
  • Vybrali jsme pro Vás