Momentálně největším projektem je Černovická terasa na okraji Brna. Jen v prvním čtvrtletí roku 2011 byly dokončeny v celé zemi haly o celkové ploše 20 tisíc metrů čtverečních. Ve výstavbě je nyní podle poradenské společnosti Jones Lang LaSalle přibližně 200 tisíc metrů čtverečních nových skladových hal. Černovická terasa, kde působí developer CTP, tvoří zhruba polovinu z tohoto objemu.
INFOGRAFIKA |
Jak rychle v Česku ubývá orná půda?Cílem zdražení změny půdy na jiné účely bylo motivovat investory, aby pro výstavbu dali přednost půdě bez hospodářského využití. Nejvíce proto od začátku roku podražilo vynětí těch nejkvalitnějších půd, a to až čtrnáctinásobně. Z několika desítek tisíc korun za hektar se poplatek vyšplhal na stovky tisíc korun.
Jenže developery ani to neodradí. Stavět na zelené louce se jim stále vyplatí víc než revitalizovat staré průmyslové objekty, takzvané brownfieldy. "U brownfieldu jsou několikanásobně vyšší náklady na přípravu projektu. Také nevíte, do čeho jdete, jde většinou o kontaminovaná území. Z pohledu risku i z pohledu finančního se pořád vyplatí stavět na zelené louce," řekl LN Tomáš Novotný, regionální ředitel developerské společnosti CTP.
Slušné příjmy pro obce
Developeři si podle něj i nadále budou vybírat lokality, které jsou zajímavé z hlediska poptávky. "Rozhodně to není argument, abychom se dívali o čtyři kilometry dál na pozemek, který má menší poplatky. Nás zajímají místa u dálnic, dobře viditelná, a pokud kvůli tomu budeme muset zaplatit víc, tak se nedá nic dělat," dodává Novotný.
S tím souhlasí i odborníci. "Na první pohled razantní zvýšení poplatků za vyjímání pozemků z půdního fondu je ve své praxi nedostatečné a ornou půdu před nezemědělským využitím neochrání. Zákon nebyl novelizován od roku 1992, mezitím ovšem významně vzrostly jak ceny půdy a bonita obyvatel, tak zejména kapitál stavebních firem, které nejčastěji zábory činí," říká agrární analytik Petr Havel.
Developeři kupují nejen od soukromníků, kterým se nevyplatí půdu obdělávat, ale ve většině případů od státu. A právě obce a města o stavby skladových a průmyslových areálů usilují. "Obce, pod jejichž katastr patříme, z nás mají slušný příjem. V jednom konkrétním případě má obec se 709 obyvateli roční příjem z logistického parku 280 tisíc eur ročně. Každý starosta může závidět," říká Martin Polák, ředitel společnosti ProLogis pro ČR a SR.
"Pro obec je hlavním přínosem daň z nemovitosti, která jde stoprocentně do obecního rozpočtu – výše daně se odvíjí od stanoveného koeficientu obcí a velikosti objektu," potvrzuje starosta obce Jiřice u Humpolce Miroslav Jirků. Kromě daně z nemovitosti, již mají možnost města a obce zvýšit podnikatelům až pětinásobně, znamenají skladové a průmyslové zóny stovky nových pracovních míst.
"Více zaměstnaných lidí znamená větší možnost útraty pro místní obchodníky a tím opět větší odvody daní – od fyzických osob podnikatelů máme 30procentní daně dle adresy bydliště podnikatele," říká vedoucí finančního odboru města Hranice Vladimír Zemek.
Ministerstvo životního prostředí se přesto domnívá, že ekonomický nástroj, jak zabránit záborům půdy, je nejúčinnější. "Setkáváme se s tím, že žadatelé na základě zvýšených odvodů revidují své požadavky na zábory zemědělské půdy a žádají o změny již vydaných souhlasů," říká mluvčí resortu Michaela Jendeková.
